Vratislav Dostál
Metoda středního lesa spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory, jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let.
Že je možné spojit ekonomický přínos zejména pro malé a střední vlastníky lesa s ochranou přírody, ukazuje již druhá sezóna unikátního projektu v čehovickém biocentru. Koncem prosince ji zahajuje Koalice pro řeky, která tady obnovuje tradiční způsob obhospodařování lužních lesů.
Majitelé lesů nebudou muset čekat dlouhá desetiletí na ekonomický přínos z nově založeného lesa, ten se dostaví již za deset až patnáct let. Do lesních prací se navíc zapojují dlouhodobě nezaměstnaní místní lidé.
„Našim cílem není obhospodařovat jen jeden konkrétní pozemek, naopak projekt chápeme jako pilotní prověření hospodářské metody středního lesa v nově zakládaných porostech v podmínkách České republiky,” uvedl vedoucí projektu Vlastimil Karlík.
„Získané zkušenosti chceme zpracovat a předat dále, protože metodu středního lesa považujeme za vhodný způsob hospodaření například na pozemcích v okolí revitalizovaných potoků a řek,” dodal s tím, že prověřují její efekty z hlediska ochrany přírody i její ekonomickou udržitelnost. Zdůraznil přitom, že jde na Prostějovsku, tedy v regionu s vysokou nezaměstnaností, i o nezanedbatelný přínos v sociální oblasti.
„V lesích na Moravě se v minulosti hojně využívala metoda takzvaného středního lesa, kterou do našich končin navracíme. U nás byla běžná ještě před 150 lety, a přestože se na Moravě přestala používat, v jiných evropských zemích, jako je třeba Francie nebo Velká Británii, je stále populárnější,” připomněl lesnický expert Koalice pro řeky Marián Horváth.
Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory, jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu osmi až dvanácti let. „Dalším rozdílem u nižšího patra je to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů,” dodává Horváth.
Větší různorodost lesa se odráží i ve vyšší biodiverzitě. Proto metodu středního lesa podporují ochránci přírody. Pro vlastníka lesa je výhodou, že na ekonomický přínos nemusí po založení lesa čekat desítky let – palivové dříví může z lesa získávat již asi po deseti až patnácti letech.
