Co dál s extravagantní stavbou ze dřeva a skla na úpatí Píseckých hor? Jeden z posudků říká, že jediná možnost nápravy je dílo rozebrat a postavit znovu.

PÍSEK Kritici nové lesovny v Píseckých horách při jejím otevírání tvrdili, že unikátní stavba ze dřeva a skla nevydrží ani třicet let.

Mýlili se. Po dvou letech provozu je objekt nevhodný k užívání. Město nechalo polovinu zavřít – návštěvníkům tam mohl hrozit úraz, a navíc v ní byly překročeny limity plísní.

Budova přitom stála 20 milionů korun, tedy dvakrát tolik, než měla. Město nyní po architektovi a stavební firmě chce zajistit potřebné opravy, aby byla budova nadobro bez problémů.

„Poslední posudek vyčísluje veškeré závady od drobných až po závažné. Ty se týkají statiky a tepla. Dochází k výkyvům a posunům konstrukce, do střechy zatéká, půlka budovy už je vyklizená,” potvrdil písecký starosta Ondřej Veselý (ČSSD).

Město si nechalo vypracovat už několik posudků. Všechny se shodují v tom, že závady na budově jsou závažné. Jeden z nich dokonce tvrdí, že jediná možnost, jak vše spravit, je celé dílo rozebrat a postavit znovu. „Chceme kompletní návrh, jak to celé opravit, aby to bylo jednou provždy. Musejí společně navrhnout, kdo jak bude platit,” zdůraznil starosta.

Radnice proto vytvořila pracovní skupinu, v níž jsou zástupci města, architekt Martin Rajniš a stavební firma Kočí, kteří se do konce září musí dohodnout. Město ze svého nechce dát ani korunu, protože je budova v záruce.

Statika ale není jedinou závažnou věcí, kterou radnice a nájemníci stavby – Lesy města Písku, řeší. Tím, že do budovy zatéká a nelze pořádně větrat, vznikají v interiérech nebezpečné plísně. „V části infocentra hygienici naměřili pětinásobné překročení limitů plísní,” konstatoval mluvčí radnice Roman Ondřich.

Na této straně budovy nejvíc zatéká do podlah, skleněný strop netěsní a jsou zde špatné izolace. Proto musela být polovina celé lesovny vyklizena. Druhá část, kde sídlí vedení městských lesů, je v provozu. I zde ale byly hygienické limity plísní překročeny, avšak „jen” téměř dvojnásobně.

Lesy města Písku řeší reklamace prakticky od samého začátku a větší oprava stále nepřichází. Lidé tak nadále pracují ve špatných podmínkách. „Je mi jasné, že ty limity tam nebyly překročené ze dne na den. Musela jsem v tom několik měsíců pracovat,” říká Martina Skřivanová, která má na starosti lesní školky a infocentrum, kde jsou plísně nejhorší.

Infostředisko v lesovně je nyní zrušené. Není totiž, kam ho dát. „Otevřeno pro veřejnost nemáme, do druhé poloviny budovy se nevejde, takže se čeká, jestli se to konečně začne řešit. Máme tam učebnu pro lesní pedagogiku. Je to škoda, díky novým prostorám jsme rozjeli celou řadu velkých projektů. Máme objednané děti a teď nikdo neví, co bude,” dodává Skřivanová.

Infocentrum provizorně sídlí v hospodářské budově přes louku. Zde ale není zázemí a ani topení. Takže jakmile začne být chladněji, bude muset jít opět jinam.

Návštěvníci tak infostředisko v lesovně příliš dlouho užívat nemohli. Podobné je to i s vyhlídkou v patře. Kdo by se tam chtěl podívat a rozhlédnout se po krajině, popřípadě si projít expozici o Píseckých horách, má smůlu – zastaví ho cedule vstup zakázán. Podlaha je tam totiž ve špatném stavu a hrozí, že by nemusela vydržet.

Lesníci nebyli od začátku z extravagantní budovy příliš nadšení. Jak sami říkají, s moderní stavbou by se smířili, pokud by plnila svou funkci. A to neplní. Od přestěhování sídla firmy z centra města v dubnu minulého roku jsou s ní problémy, které se navíc postupem času zhoršují.

„Pokud se budou ještě dlouho dohadovat, čí je to vina, tak skončíme ve stanech na louce,” říká ironicky účetní lesů Věra Hauserová.

Práci zaměstnancům městských lesů v těchto dnech zpestřuje kapání vody ze stropu, kterou chytají do kyblíků rozestavěných po zemi nebo na schodech.

„Je to hnědá voda jako z rašeliniště. Za dva dny se naplní jeden kbelík,” říká Skřivanová

Prostor, který měl původně fungovat jako přírodní klimatizace, je nyní spíše na škodu – za studeného počasí z něj táhne chlad, když je vedro, funguje jako skleník. Nejhorší chvíle si zaměstnanci zažili v létě během rekordních veder. Stavba totiž nemá okna, takže nelze větrat.

Místo chladného vzduchu za vysokých teplot proudí z přírodní klimatizace velké horko. „Prasknul nám tam teploměr, který byl do 50 stupňů Celsia,” krčí rameny Věra Hauserová.

***

FAKTA Lesovna na Flekačkách Avantgardní stavba ze skla, neupraveného modřínového, jedlového a smrkového dřeva vyšla na 20 milionů korun, dvakrát tolik, než měla původně stát. Objekt je náročný na údržbu, několik tisíc šroubů, z nichž je smontován, se musí pravidelně dotahovat. Otevřena byla 12. října 2010, Lesy města Písku se sem přestěhovaly v dubnu následujícího roku. V infocentru měli návštěvníci najít fakta o Píseckých horách, co v nich žije a roste, i zajímavosti z historie tohoto regionu.