Na Šumavě se postupně zalesňují holiny po orkánu Kyrill. Podle správy národního parku si příroda pomáhá sama a ve vyšších polohách není vůbec potřeba a ani efektivní stromky uměle vysazovat.
Ukázal to monitoring u jezera Laka. Správa parku tam vysadila přes 22 tisíc dřevin, nejvíc jeřábu a buku. Po zhruba deseti letech ale opět na celém území jednoznačně převládá smrk.
Nad jezerem Laka je jedna z největších holin, které vznikly po orkánu Kyrill, má 28 hektarů. „Dlouho to vypadalo, že tady nic neroste, ale už teď vidíme, že tady začíná les," ukazuje mluvčí Národního parku Šumava Jan Dvořák.
Po orkánu správci vysadili 22 tisíc různých stromů. „Nejvíce se tady vysadilo buků a jeřábů, tvořily prakticky polovinu všech vysazených dřevin," upřesňuje Jan Dvořák. Po deseti letech je tu ale nejpočetnější populace smrků, tvoří 58 procent všech dřevin, přitom vysazeno bylo jen 12 procent.
Na nejkrásnější místa Národního parku Šumava ročně přijdou statisíce lidí. Někteří z nich po sobě ale nechávají velký nepořádek. Hlavně odpočívadla a nocoviště lemují především použité papírové kapesníky.
Druhou nejpočetnější dřevinou je jeřáb. „Bylo vysázeno osm tisíc stromů, teď je jich bezmála třicet tisíc. Na třetím a čtvrtém místě jsou vrba a osika, které nebyly sázeny vůbec, ale jsou tu v desítkách tisíc," říká mluvčí.
Podle ředitele parku Pavla Hubeného výsledky monitoringu ukazují, že nemá cenu sázet. „Vidíme, že les se obnovuje sám v nějakém režimu, který je mu nějak vlastní. Příroda se naopak často zásahům brání. Abychom jí pomáhali násilně, to nemá cenu. Národní parky by na většině území měly mít nastavené přírodní procesy bez zásahu člověka," komentuje.
Úplně sázet se ale nepřestane. „Zalesňovat budeme především vytěžené plochy, ale třeba těžby, které jsou úmyslné, děláme tak, abychom tam už vůbec sázet nemuseli," uzavírá Jan Dvořák s tím, že zatím se vysazují stromky zhruba v polovině národního parku.
