Samotný papírenský průmysl využívá jen něco přes desetinu vytěženého dřeva. Za jedinou kávu musíte od prosince dostat dlouhou účtenku . Doklad, který od
Za jedinou kávu musíte od prosince dostat dlouhou účtenku. Doklad, který od prosince povinně vydává kolem 40 tisíc podnikatelů kvůli elektronické evidenci tržeb (EET), si většina lidí neodnese. Zbytečné plýtvání papírem, říká mnoho zákazníků i zaměstnanců kaváren, restaurací a dalších podniků. Od března se přitom do systému EET připojí 250 tisíc obchodníků.
"Zatímco v říjnu a listopadu jsme nezaznamenali abnormální výkyvy oproti předchozímu roku, od 1. prosince stoupla poptávka zhruba o pětinu," říká Tomáš Bárta, obchodní ředitel papíren Krpa Form, které jsou jedním z výrobců papírových kotoučků do pokladen. Řada podniků podle něj zřejmě čekala, zda politici na poslední chvíli neschválí nějaké výjimky.
"Prodej kotoučků se zvyšuje každým rokem, ale na konci loňského roku stoupl ještě výrazněji," potvrzuje také Marián Fejgl ze společnost Atwill, která je dlouholetým distributorem německého výrobce. "Naše tržby za prodej papírových kotoučků vzrostly ve čtvrtém čtvrtletí o více než sedm procent oproti stejnému období loňského roku," upřesňuje.
Data společnosti Storyous pak napovídají, jak se zvýšila poptávka v oboru stravovacích služeb. Firma, která dodává pokladní systém navržený přímo pro gastronomii, prodala už v říjnu o 20 procent více kotoučků než v září, v listopadu pak dokonce o 150 procent. "Spotřeba může během špičky činit i několik roliček papíru za den," konstatuje Petr Filipec, provozní ředitel Storyous.
Stovky korun navíc
Někteří provozovatelé restaurací, kaváren nebo hospod do startu EET žádnou elektronickou pokladnu nevyužívali. Mnohem více papíru ale spotřebují i podniky, které už tato modernější zařízení měly. Od prosince totiž musí tisknout a vydat zákazníkovi každou účtenku. (Místo tisku se lze teoreticky dohodnout třeba na zaslání dokladu e-mailem, to je ale v podobných podnicích prakticky nemožné.)
"Dřív jsme nemuseli každou účtenku tisknout - lidé to nechtěli a nepotřebovali. Nyní jich tiskneme obrovské množství, přestože je lidé stejně nechtějí. Jinde mají těchto nechtěných účtenek plné krabice," říká například Pavel Strejček, provozní jedné z hojně navštěvovaných pražských kaváren.
"Spotřeba kotoučků i tonerů stoupla několikanásobně, měsíční náklady se nám zvýšily řádově o stovky korun," dodává Strejček.
Vedle jednorázové investice do pokladních systémů a pravidelných plateb za připojení k internetu tak řadě podniků nezanedbatelně stouply i náklady na samotný provoz pokladen, tedy právě na papírové kotoučky a tonery. Ministr financí Andrej Babiš přitom původně odhadoval, že firmám stoupnou náklady jen nepatrně. Kompenzací má být snížení DPH na stravovací služby a jednorázová daňová sleva, na kterou ovšem nedosáhne každý.
Papírny spotřebují jen osminu dřeva
V rámci celkové roční výroby a spotřeby papíru v Česku ale připadá na pokladní kotoučky jen zcela zanedbatelný podíl. Papírenský průmysl je navíc k lesům velmi šetrný a samotný papír je recyklovatelný.
"V tuzemské spotřebě papíru tvoří pravděpodobně největší položku suroviny na výrobu vlnité lepenky a krabic z vlnité lepenky. Samotný papírenský průmysl v České republice pak využívá jen 13 procent z celkového množství vytěženého dřeva jehličnatých stromů," podotýká Miloš Lešikar z Asociace českého papírenského průmyslu.
Podobné údaje vyplývají i z celosvětových statistik. Mnohem větší množství vytěženého dřeva využívá nábytkářský a pilařský průmysl, další podstatná část dřeva se spálí.
Navíc dřeva v českých lesích dlouhodobě přibývá. Od roku 1990 - kromě dvou let po likvidaci škod po orkánu Kyril - byl vždy vyšší přírůstek "dřevní hmoty" než těžba, vyplývá ze statistik Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem.
Chci jich víc!
Zájem lidí o převzetí účtenek by měla zvýšit loterie s názvem Účtenkovka, kterou chce ministerstvo financí spustit od poloviny roku. Některým podnikatelům by mohla ale znovu přidělat práci. Zákazníci mohou chtít zvyšovat své šance přihlášením většího množství účtenek.
"V restauracích či supermarketech by se pak třeba snažili platit každou jednotlivou položku zvlášť, aby jich posbírali co nejvíc," upozorňuje Lešikar.
