Úbytek biodiverzity je rizikem nejen pro přírodu, ale i pro lidskou společnost, která je její součástí. Uvedl to Radim Hédl z Botanického ústavu v rozhovoru, který Akademie věd ČR rozeslala médiím. Hédl proto stojí v čele začínajícího pětiletého projektu, jehož cílem je propojit pohled přírodních i humanitních věd na toto dosud spíše opomíjené téma. Spolupracovat budou vědci ze sedmi ústavů akademie věd.
Cílem projektu je nabídnout státu a společnosti srozumitelná a vědecky podložená data pro rozhodování o budoucnosti české krajiny. Zároveň budou usilovat o to, aby společnost vnímala biodiverzitu jako důležité téma a záležitost, o kterou je dobré se starat.
Vědci budou měřit úbytek biodiverzity, analyzovat příčiny a vyhodnocovat dopady na fungování ekosystémů, na ekonomiku i kvalitu života. „Je to téma, kterému se vědci věnují intenzivně už 30 let, ale ve společnosti je podceňované. Přitom existuje více paralelních krizí životního prostředí a je tu zjevná paralela s klimatickou změnou. Ta s sebou nenese jen oteplování, ale komplex dějů, které se podepisují na lidské společnosti,“ řekl Hédl.
Propojení přírodních věd s humanitními je podle něj velmi žádoucí, protože přírodovědci na biodiverzitu hledí velmi jednostranně. „Je potřeba přidat i lidský pohled, je třeba řešit vliv na ekonomiku, na životní prostředí. Společnost a živou přírodu nelze oddělit,“ poznamenal Hédl.
Zmínil, že v Evropě je stabilita ekosystémů výrazně závislá na lidské činnosti a na hospodaření, ať jde o květnaté louky, mokřady či některé druhy lesů. Připomněl také, že jsou příklady z historie i současnosti, kdy nastal kolaps ekosystémů a lidem nezbylo, než se stěhovat. „Například Sicílie a Egypt byly kvetoucími obilnicemi starověkého Říma, ale když se prostředí změnilo a půdu postihla ve velkém eroze, nastal problém,“ řekl Hédl. Díky biodiverzitě má člověk obvykle k dispozici úrodnou půdu pro pěstování potravin a pitnou vodu. „Když se některý z prvků ekosystému oslabí, vyřadí, nebo nahradí něčím jiným, může celý systém zkolabovat a nejsou potraviny ani voda,“ uvedl Hédl.
Jak ostatně zmínil na jednom ze setkání tvůrců a uživatelů projektu Intersucho bioklimatolog Zdeněk Žalud z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe, ochrana přírody není otázkou přežití přírody, ale člověka jako živočišného druhu.
Brno 18. února (ČTK)
