"Jednatel správy lesů Jan Kalafut musel svým lidem sáhnout na platy a snížit je o pět procent. Radní zkritizovali ekonomické výsledky, tak musel najít úsporu 400 tisíc. Rozhodnutí padlo na základě posudku auditora.
Člen dozorčí rady lesů a radní Miloš Tuháček vysvětlil, že vysoké náklady vidí v počtu stálých zaměstnanců. Na paty jednateli šlape už dlouho a v čase, kdy lesy měla v gesci Olga Bastlová, neunikla výtkám ani ona. Do městské kasy chce víc peněz.
Teď se do jednatele obula i nová šéfka Michaela Petrová. Nazvala jej mezkem, zatvrzelým proti výsledku auditu. „Řekla jsem, že je tvrdohlavý mezek, to snad není nadávka."
Miloš Tuháček by snížil počet stálých zaměstnanců správy lesů.
„Obecní lesy jinde v republice často využívají externí služby. U nás máme poměrně hodně stálých zaměstnanců, je jich něco přes dvacet, což vytváří problém vysokých nákladů. Jednateli jsme uložili, aby finanční plán přepracoval a na mzdách ušetřil. Jak to udělá, je na něm," tlumočil postoj dozorčí rady, jíž je členem. S názorem se ztotožnili i městští radní. „Pochybení nebo nějaký finanční konflikt u lesů není, to by tam jednatel už dávno neseděl," ujistil starosta Jiří Fišer, že v této městské společnosti nedochází k vážným nesrovnalostem. Před šesti lety vyšel audit dobře. Radní města upravený plán na příští rok už schválili.
Za ekonomickou část organizace správy lesů dostala od auditora nejhorší známku na stupnici. Pokulhávají hlavně náklady na obsluhu jednoho hektaru, kdyby se hledělo jen na cifru u kubíku, byla by výsledná známka o stupeň lepší.
Na druhé straně si podle závěru znalce dobře vedli při hospodaření v lesích. Zatímco radní s výsledky firmy nejsou spokojeni, Jan Kalafut je přesvědčen, že v hodnocení dopadl dobře, což mu vyneslo nálepku tvrdohlavého zvířete.
Proč trváte na tom, že audit pro vás dopadl dobře, když jste podle závěru drazí?
S výsledky auditu byla rada seznamovaná dvakrát: jednou přímo po auditu, a to mne na radu přizvali, a podruhé po doplňujících otázkách. To už jsem přítomný nebyl stejně jako při projednávání dozorčí radou. Následně jsem se měl k auditu písemně vyjádřit. Co s mým vyjádřením udělali, už nekomentuji, to nevím. Já vám k auditu moc neřeknu. Auditorovi jsem ale napsal a nechal si od něj údaje ve srovnávací tabulce, v níž nás porovnává s podobnými obcemi, podbarvit. Z toho si myslím, že stále jsme srovnatelní.
Jenže radní dostali závěr, že všechno tak dobré není.
Stav byl asi takový: když mi paní místostarostka řekla, že audit dopadl špatně, napsal jsem auditorovi, že hledám, kde je pravda. A on mi v elektronické korespondenci napsal, že i v ekonomické části jsme „v hospodaření srovnatelní s jinými majetky a že je zřejmý pozitivní trend u jednotlivých ukazatelů. Jedinou oblastí, která se může jevit jako problémová, jsou přímé náklady." A pak připsal větu: „Proto plně rozumím vašemu výroku, že jste s výsledky auditu spokojen."
Ale říká, že ve sledovaném období mezi lety 2002 až 2014 máte nízké zisky?
Protože jsme nedočerpali možnost těžby. Od roku 2002 do roku 2012 jsme v lesních porostech nevyužili maximální možnosti těžeb a v lese ponechali přes 23 tisíc kubíků dřeva, protože byly velmi nepříznivé ceny a já si jako hospodář řekl, že počkám na lepší. Kdybych v tom období těžil dle plánu, tržil bych asi 27 milionů. V následujícím období se ale ceny za dřevní hmotu navýšily a za „ono zašetřené dřevo" utržíme o zhruba deset milionů víc. Na zabezpečení provozu společnosti jsem v tom období další peníze získával podáváním projektů, kdy jsme dotace využili například na mechanizaci, opravy lesních cest nebo turistických stezek. Jen poznámka, v tomto naše společnost byla v rámci Jihočeského kraje na předním místě. Hospodaření v lesích je jako spojené nádoby, byť se to na první pohled nezdá. Tedy jednoduché: kdybych těžil na maximum, tak bych byl vůči auditu v pohodě, ale jen já bych asi věděl, že jsem ve skutečnosti prodělal minimálně deset miliónů. V podstatě záleží, jak se kdo na hospodaření dívá."
