BENEŠOVSKO Populace mloka skvrnitého, miniaturního měkkýše vrkoče horského a k tomu téměř dvě stě druhů hub. Všem těmto živočichům a rostlinám je domovem lesnatá lokalita Ve Studeném na Benešovsku. Od nynějška bude tamní bučina ponechána svému osudu, stala se totiž novodobým pralesem neboli bezzásahovým územím.
Pod téměř dvousetletými velikány stvrdili svými podpisy společný projekt generální ředitel státního podniku Lesy České republiky (LČR) Daniel Szórád a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) František Pelc.
„Pozoruhodné je především velké množství hub, jimž vyhovuje, že jsou ve zdejších lesích stromy různého stáří, což v běžných hospodářských lesích nenajdeme. Domov zde má například i holub doupňák, lejsek bělokrký, nepravidelně tu hnízdí lejsek malý a čáp černý," doplnil výčet Pelc.
Příroda bude ponechána samovolnému vývoji, ve vymezeném území se nebude kácet, ale nebudou se tam ani vysazovat nové stromy. „Jsem rád, že zdejší přírodní divadlo nebude nikdo a nic rušit," kvitoval stvrzení smlouvy Pelc. O vše se postará doslova les sám, lze prý dokonce v širším smyslu hovořit o pralesu. „Termín prales není úplně přesný, protože i porosty, které jsou v bezzásahových oblastech, v minulosti byly lidmi obhospodařovány a prošly tak mnohými změnami. Na druhou stranu jde o návrat k původnímu lesu, který je ponechán svému vlastnímu životu, takže s tím termínem vlastně problém nemám," vysvětlil Daniel Szórád s tím, že posázavský prales má rozlohu 32,76 hektaru.
Oficiální vynětí vzácných bukových porostů stvrdilo skutečnost, že v lokalitě už nějaký čas nedochází k žádné těžbě či výsadbě. Ochranu respektují a vítají také okolní obyvatelé. „Jsem ráda, že tento krásný les zůstane budoucím generacím," ocenila aktivitu lesníků a ochranářů Eva Bubnová, starostka obce Chocerad, na jejímž území se oblast Ve Studeném nachází.
Vzácný biotop nedaleko sázavských břehů se tak zařadil po bok dalších dvou středočeských pralesů. První se nachází na Karlštejnsku v lokalitě známé jako Doutnáč, druhý v lesích na Kokořínsku v lokalitě Havrany. Podle šéfa lesů však nemusí být číslo tři konečné.
„Středočeský kraj je nádherný a má jednu zvláštnost, navzdory rozsáhlým aglomeracím se na jeho území na druhou stranu nacházejí hluboké lesy a z přírodovědeckého hlediska unikátní místa. V dohledné době sice v centrálním regionu další bezzásahová území neplánujeme, nicméně do budoucna nelze nic vyloučit," řekl Szórád.
Zatím je podobných lokalit v Česku devět, přičemž dvě jsou v jihočeském regionu a dvě na východě Čech. Díky vyhlášení nového území Ve Studeném se tak kraj vyhoupl v počtu pralesů do popředí. „Jde o nejrozsáhlejší les s původní skladbou dřevin v údolí Sázavy a nejzachovalejší bučinu ve středních Čechách. Díky převážně severní expozici, dostatečné vlhkosti a velkému sklonu i členitosti se tu daří mnoha rostlinám a živočichům," upozornil Szórád.
Spolu s AOPK chtějí lesníci bezzásahová území dále rozšiřovat. Ještě letos by se mělo dostat na mimořádně přírodně zajímavá území na Moravě. „Společně bychom rádi vyhlásili další území bez zásahů v Mionší v Beskydech. Další dvě lokality přicházejí v úvahu na jihu Čech," uvedl ředitel Lesů ČR.
Na území Česka zabírají bezzásahová území 638,4 hektaru. Podle Františka Pelce je ale toto číslo jen orientační a představuje jen zlomek lokalit, které jsou ponechány bez hospodářských zásahů. „Nelze se nechat mýlit, takzvaných pralesů je u nás mnohem víc, mnohé z nich jsou totiž součástí národních parků či chráněných krajinných oblastí," upozornil ředitel AOPK.
Pralesy poskytují lesníkům i vědcům důležité informace. Kromě vývoje lesa a zkoumání fauny a flóry jsou mimořádně sledované také vzhledem k měnícímu se klimatu na planetě. „V období klimatické změny se nám budou přírodovědné poznatky získané Ve Studeném i v dalších podobných lokalitách hodit," dodal František Pelc.
