Obec má rekreační zónu, jež zadržuje vodu. Může zde i těžit dřevo.
ČEHOVICE - Ten les vypadá na první pohled neobvykle. Mezi vzrostlými listnatými stromy jsou tu a tam různě vysoké pařezy, ze kterých raší nové výhonky. Některé sotva obrazily, jiné už dorostly do palcových průměrů. „Tady nám výhonky ožrali zajíci, chutná jim především javor a habr. Ale chodí sem samozřejmě i další zvěř. Záleží na místě, někde zvěř sežere všechno, jinde si vybírá a na některých místech vše nechá být," popisuje Zdeněk Poštulka z Koalice pro řeky a ukazuje na jeden z pařezů s trsem proutků, které vypadají jako uřezané kapesním nožíkem.
Jsme v lese u rybníka poblíž Čehovic na Prostějovsku, kde Koalice pro řeky ve spolupráci s obcí vytváří takzvaný střední nebo selský les. Zatím bude jediný svého druhu v Česku. Poštulka zatím kontroluje značky na stromech. Když je červený puntík, strom zůstává, zelený se uřeže přímo u země, protože jde o druh, který zajícům moc nechutná, a modrý se sekne asi v metrové výšce. „Podívejme se, tady byli zloději," nic Poštulkovi neujde. Hlouběji v lese jsou opravdu čerstvě uřezané pařezy a na cestě stopy od kol.
O údržbu se starají místní nezaměstnaní lidé
Před pár lety zde byla jen pole, a tím pádem nedostatek vody. Rychle odtekla do potoka, jehož tok byl navíc narovnaný, a byla rovněž nekvalitní a plná hnojiv. A zemědělci stejně nic nesklidili, protože tam, kde byl po staletí mokřad, plodiny hnily. „Když se podíváte do historických map, kolem potoků byly vždy louky a lesíky. Tyto mokřady fungují jako přírodní kořenové čističky a v krajině zadržují vodu," uvádí Poštulka.
Obec proto nechala na pásu zemědělské půdy u potoka Vřesůvka poblíž čehovického rybníka vysadit les a vznikl zde biokoridor s dalším menším rybníčkem. Předloni Koalice pro řeky přišla s myšlenkou selského lesa. „Vytipované stromy se pokácejí, les se tak omlazuje, prosvětlí a z pařezů postupně vyrostou nové stromy. Dřevo prodáváme, a platíme zaměstnance, kteří údržbu provádí. Jde o místní nezaměstnané lidi. Za pár let, maximálně deset, se opět může omlazovat a těžit dřevo," objasňuje cyklus selského lesa Poštulka.
Podle lesnického experta Koalice pro řeky Mariána Horvátha se metoda středního nebo selského lesa v minulosti na Moravě hojně využívala. „Snažíme se ji do našich končin navracet. U nás byla běžná ještě před 150 lety, v jiných evropských zemích, jako je třeba Francie nebo Velká Británie, je stále populárnější. Metoda spočívá v tom, že zatímco část stromů, typicky duby, javory, jilmy, se nechávají dorůst do plné výšky, tak vrby, olše a jiné rychle rostoucí druhy vytváří nižší patro a těží se v intervalu několika let. Rozdílem u nižšího patra je především to, že se stromy nesázejí, ale naopak samy obrůstají z ponechaných pařezů," vysvětluje Horváth.
Selský les přináší jen výhody. V krajině vznikne mokřad, který vyčistí a zadrží vodu, spokojení jsou vodohospodáři, dokonce i myslivci a les mezi poli má také rekreační funkci.
Ani obec nepřijde zkrátka. Získá pravidelný přísun dřeva a může zaměstnat pár lidí. „Jsem s tím velmi spokojený, přitom jde o ojedinělý projekt v Česku. Zatím les obhospodařuje Koalice pro řeky. Do budoucna záleží na tom, jak se dohodneme, že bychom správu převzali přímo my," potvrdil starosta Čehovic Milan Smékal. Výtěžnost je kolem sta kubíků na hektar.
Poštulka upozorňuje ještě na jeden přínos. Zastavuje se u nově vybudovaného potůčku a ukazuje na vydupanou cestu, která vede po břehu. „To jsou bobři. Obecně platí, že střední les hostí mnohem víc druhů než klasický vysoký les. Láká především ptactvo, byliny, motýly. Odborníci s katedry botaniky sem některé druhy bylin zrovna vysazují, protože odtud zmizely, když tady bylo všechno odvodněno a zaoráno," konstatuje.
