AČMD reaguje na včerejší tiskovou zprávu Lesů ČR (viz. příloha) a potřetí vyzývá LČR, ministra Bendla a předsedu DR LČR Zámečníka, aby zveřejnili stav pohledávek LČR za holdingem LESS po lhůtě a ve lhůtě splatnosti ke 2.10.2012, tj. ke dni před čerpáním tzv. bankovních garancí, a stav k 12.10.2012, tj. ke dni vypovězení smluv s Less & Forest, a aby vyvrátili možnost, že bylo s pohledávkami za LESS manipulováno například částečným prodejem, převodem do jiné formy (např. půjčky, podmíněné pohledávky apod.), převodem na jiný subjekt, či jinak.
Text TZ Lesů ČR a insolvenčního návrhu na LESS & Forest zavdává podezření, že Lesy ČR prodaly „při pni“ dlužníkovi v srpnu a září 2012 dříví nejméně za 445 mil. Kč v situaci, kdy:
a) disponovaly bankovními garancemi ve výši pouze 426 mil. Kč
b) evidovaly pohledávky za červencové či starší dříví v objemu nejméně 186 mil. Kč
c) docházelo k prodlení plateb ze strany dlužníka až o 30 dnů, což zásadně zhoršilo jeho rating a míru krytí pohledávek (v insolvenčním návrhu na LESS & Forest z 27.9.2012 dlužník tvrdí, že „splácel závazky včas, případně s prodlením nepřekračujícím 30 dní“)
d) s vysokou pravděpodobností evidovaly u dlužníka další několikasetmilionové pohledávky v podobě „pohledávek sankčních a podmíněných“, pod kterými si lze představit například pokuty za neplnění smluvních ujednání či staré dluhy účelově transformované do formy specifických půjček, apod.
Pokud nyní Lesy přiznávají, že za výše popsané situace jednaly s LESS & Forest dne 26.9.2012 a nedohodly ani nepožadovaly bezodkladné omezení či zastavení těžby a odvozu dříví z lesa tak, aby předešly dalšímu navýšení rizik újem, vyvolávají důvodné podezření, že šlo o jednání v rozporu s povinnostmi při správě cizího majetku. Byť dříví vytěžené v září nebylo ještě v tento den díky pro stát nevýhodnému systému prodeje dřeva „při pni“ vyfakturováno, musely si být Lesy vědomy, že rizika z obchodního styku převyšují bankovní garance nejméně o 150 mil. Kč a že hrozí další nečekané komplikace a sankční pohledávky.
TZ LČR také navozuje dojem, že Lesy umožnily dlužníkovi v posledních třech měsících před vyhlášením insolvence meziměsíčně navyšovat objem těžeb, resp. závazků vůči LČR z obchodního styku odhadem až o cca 20 %, což s ohledem na výše popsanou situaci považuje AČMD za mimořádně podezřelé jednání.
„Že by objemné sankční pohledávky za chování dlužníka při realizaci veřejné zakázky vznikly teprve na začátku října? Nevěříme. Pokud Lesy ČR umožnily dlužníkovi těžit naplno i v září či dokonce porušovat smluvní povinnosti, musely tak činit s vědomím řady problémů v činnosti tohoto partnera, kterému uvalily sankce. Nechť policie prozkoumá, jak byl plněn předmět veřejné zakázky i v jiných oblastech těžební a pěstební činnosti, než byla těžba lukrativního dříví, a kdo za tento stav nese osobní odpovědnost.“ doplňuje názor AČMD její prezident Zdeněk Valný.
AČMD je nadále názoru, že bankovní garance plateb za dříví úmyslně nekryjí riziko ekonomických újem na straně Lesů ČR, a že právě s tímto skrytým cílem došlo i k redukci počtu smluvních územních jednotek (SÚJ), resp. soutěží z 258 na 117 (viz. Dřevěná kniha, resp. Usnesení vlády č. 84 ze dne 2.2.2011, jejímž spoluautorem je předseda DR Lesů Zámečník) tak, aby bylo významně navýšeno riziko pro stát. A aby mohlo být zadavatelem argumentováno, že potřeba „široké soutěže“, dostupné i pro menší firmy, neumožňuje na takto velkých SÚJ požadovat výši bankovních garancí adekvátní průběžným závazkům vítěze tendru, respektive rizikům. Malé a střední firmy však ve skutečnosti nedosáhly na většinu takto koncipovaných soutěží především z důvodu nedostatečných výrobních kapacit a vlastního kapitálu. Řada z nich se proto do soutěží ani nehlásila. A „širokou soutěž“ tak nakonec imitovaly především přihlášky dceřiných společností z holdingu LESS, které však po prvním kole na soutěž rezignovaly.
„Dnešní demagogické alibi Lesů ČR za situace, kdy jsme před tímto scénářem loni včas varovali ministra a přes něj i Lesy, nelze akceptovat. Připomínám, že naše kritika byla Lesy ČR přehlížena či tvrdě odsuzována, že jsme čelili vyhrožování žalobami či pomlouvám, že naše podněty cíleně ignorovaly i parlamentní výbory řízené šíbry TOP 09 Lukšou a Olivou, kterým stejně jako premiérovi Nečasovi zasíláme naše tiskové zprávy a přesto nechali Dřevěnou knihu včetně systému nedostatečných bankovních záruk či nesmyslné indexace cen, kterou například Jiří Oliva nyní ex post kritizuje, hladce projít sněmovnou i vládou. Za této situace je dnešní samoobhajoba Lesů zcela absurdním, i když očekávaným krokem ve stavu, v němž se octly dobrovolně s požehnáním jmenovaných.“ konstatuje prezident AČMD Zdeněk Valný.
Stabilním názorem AČMD je, že k takto koncipovaným soutěžím vůbec nemělo dojít a že měl ministr Bendl po loňském jednání s AČMD, kdy ještě nebyly s vítězi podepsány smlouvy, neodkladně prověřit popsaná rizika a usilovat o zrušení všech či maximálního možného počtu tendrů. A požadovat po Lesích návrat k 258 SÚJ s oddělenou soutěží o dříví od soutěže na dodávky služeb a s prodejem alespoň poloviny dříví ve vlastní režii LČR (např. formou aukcí sortimentů). Zrušení tendrů zákon umožňoval a u pětiny z nich se tak i stalo, díky čemuž byl také LESS & Forest, který nedosáhl na potřebné bankovní garance na všechny vyhrané SÚJ, ušetřen propadnutí objemných jistin a tím i dalšímu prohloubení jeho ekonomické ztráty vykázané za rok 2011.
V tomto smyslu AČMD rovněž dementuje nepravdivé informace, že požadovala pouhé „vyloučení“ LESS & Forest ze soutěží. Požadovala totiž jejich kompletní zrušení a revizi Dřevěné knihy.
AČMD také doufá, že protikorupční policie rovněž prošetří, zda-li při realizaci veřejné zakázky Lesů nedošlo i k dodatečnému zvýhodňování soutěžitele, protože závazný vzor smlouvy, který byl součástí zadávací dokumentace veřejné soutěže a který limitoval ekonomické možnosti soutěžitelů či uvažování zájemců o soutěž, neobsahuje klausuli o umožnění „prodlení plateb nepřekračující 30 dní“, o kterém hovoří insolvenční návrh podaný na LESS & Forest dne 27.9.2012, ani klausuli o možnosti převodu pohledávek do jiné podoby, např. do podmíněné pohledávky.
„Předpokládáme, že podnikatelsko-mocenské klany parazitující od devadesátých let na Lesích ČR sahají až ke špičkám politické reprezentace země a budou chtít ve vedení Lesů nadále své lidi, jakési ovladatelné „vojáčky“ v čelní linii, kteří jim zajistí vliv na obchodní činnost státního podniku. Dosazení těchto loajálních „vojáčků“ do čela Lesů je pro ně důležité už jen kvůli zametání podezření z rozsáhlého porušování povinností při správě cizího majetku při prodeji státního dřeva po roce 1992. Svou roli hraje pravděpodobně i správa miliardových rezerv Lesů a záměr privatizace podniku, na kterou může potenciální „investor“ použít i miliardy Lesů uložené v soukromých bankách.“ doplňuje prezident AČMD Valný.
„Doufejme proto, že policie prošetří i vznik dvěstěmilionových nedobytných pohledávek Lesů za zkrachovalou CE Wood a.s. a že exmanažeři dlužníků či jejich dceřiných společností nebudou dál angažováni v manažerských funkcích věřitele - tedy Lesů ČR, které se nyní podivují nad tím, že policií není vyšetřován dlužník, když na něj samy žádné trestní oznámení nepodaly. Doufejme, že z těchto insolvenčních kauz nevznikne ani precedens pro beztrestné tunelování Lesů ČR a dalších věřitelů. Ale počkejme si nejprve na jméno nového ředitele LČR. A na jméno nového kmotrovského „TOP“ ministra zemědělství.“ uzavírá prezident AČMD.
