PO DESETILETÍCH „NEUTRÁLNÍHO" PŘÍSTUPU, KDY ODEBÍRALA DŘEVO S EKOLOGICKÝMI CERTIFIKÁTY PEFC I FSC, HODLÁ SPOLEČNOST IKEA AKCEPTOVAT POUZE DRUHOU ZMÍNĚNOU CERTIFIKACI. TÍM NEPŘÍMO ODMÍTLA DŘEVO Z ČESKÝCH LESŮ, KDE DRTIVĚ PŘEVLÁDÁ PEFC.
Ačkoli oba hlavní světové certifikáty, PEFC (Programme for the Endorsement of Forest) a FSC (Forest Stewardship Council), zaručují trvale udržitelné hospodaření v lesích a mají za cíl zabránit nekontrolované a ilegální těžbě dřeva, podle ekologů je druhý jmenovaný „zelenější". Proč? Za vznikem certifikačního systému FSC totiž stojí hnutí Greenpeace, které ho od roku 1993 tlačí všude tam, kde jde o byznys se dřevem.
Není náhoda, že švédský výrobce nábytku IKEA, který rovněž stál za zrodem této „superzelené" nálepky, se teď staví do pozice ekologicky zodpovědné firmy.
Udělá dojem na zákazníky a zároveň vyhoví Greenpeace. Zatímco toto hnutí dlouhodobě pranýřuje nejrůznější nadnárodní firmy, za posledních pět let se v médiích neobjevila ze strany radikálních ekologů vůči IKEA žádná kritika.
EKOLOGIE ANI NÁHODOU
„O ekologii ve skutečnosti nejde, za vším hledejte peníze. Za certifikát FSC se musí tvrdě platit a lidé a firmy s ním spojené z toho mají dobře prosperující obchod. Potřebují ale páky na to, aby za něj platilo co nejvíce firem. Jednou z nich je vydírání dodavatelů, kteří pohrozí ukončením nebo ihned ukončí odběr zboží bez certifikace FSC," říká Petr Pražan, předseda Společenstva dřevozpracujících podniků v ČR. O tom, kdo se snaží na certifikacích především vydělat, si lze udělat jasný obrázek: ty z dílny Greenpeace (FSC) stojí firmy v průměru 210 Kč na hektar. To je zhruba desetkrát více než „konkurenční" systém PEFC, který vyjde na 20 korun.
Tábor FSC má ale v Česku „své" lidi, kteří mu pomáhají prosazovat jeho zájmy a rozšiřovat okruh poplatníků. Nikoho nejspíše nepřekvapí, že jedním z hlasitých obhájců této certifikace je u nás Hnutí Duha. Expert tohoto mnohdy až radikálního ekologického uskupení Jaromír Bláha je zároveň vedoucím ekologické sekce FSC v Česku.
CÍL: VYBÍRAT POPLATKY
Problém je v tom, že systém FSC se v Česku uplatňuje pouze na necelých 50 tisících hektarů, což jsou asi dvě procenta z celkové lesní plochy. Naopak certifikát PEFC, proti němuž se IKEA postavila, je rozšířen na 70 procentech z celkové tuzemské výměry lesů.
Vlastníci lesů zatím ekologické lobby vzdorují, protože by pro ně poplatky za další certifikaci znamenaly nové ekonomické zatížení. Mezi ty, koho by přechod na jiný systém zasáhl nejvíce, jsou státní Lesy ČR nebo Vojenské lesy a statky ČR. „V roce 2016 jsme zaplatili za certifikaci PEFC uplatněnou na státních lesích ve správě LČR, tedy za 1,2 milionu hektarů lesa, celkem 2,3 miliony korun - tedy necelé dvě koruny za certifikovaný hektar lesa. Dalších pětapadesát tisíc korun stál členský příspěvek. Pokud jde o FSC, úplné a věrohodné náklady na certifikaci lesů systémem FSC neznáme. Předpokládáme, že jen za vlastní certifikaci bychom zaplatili minimálně deset až pětačtyřicet milionů korun," upozornila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
K tomu je ale podle ní nutno připočítat ekonomickou újmu vlastníků lesů z plnění přemrštěných ekologických požadavků, kterou lze na základě zkušeností LČR s uplatněním náhrady újmy ze ztížení lesního hospodaření odhadovat ve výši mnoha desítek milionů korun ročně, a dále zvýšené roční administrativní náklady v řádu jednotek milionů. „A to nemluvíme o členských příspěvcích a poplatcích za užívání loga, které je u systému FSC zpoplatněno," doplnila Jouklová.
Vrásky to dělá pochopitelně i soukromým vlastníkům lesů. „Přestože to vypadá jako debata dvou ekologických táborů, jde jen o peníze. FSC se všemi možnými prostředky snaží navyšovat počet svých členů - důvodem není nic jiného než jejich zisk," vysvětluje senátor Tomáš Czernin, který je i vlastníkem lesů.
PŘÍSNÝ ZÁKON
Majitelé lesů argumentují také tím, že český lesnický zákon, jehož základním principem je trvale udržitelné hospodaření, patří k nejpřísnějším na světě. Podmínky PEFC jsou pro udržitelnost produkce dřeva zcela dostačující, a to i kdyby znamenaly „pouze" dodržování u nás v praxi platných zákonů, což kritizují zastánci FSC.
O dobrém hospodaření v českých lesích a zbytečnosti další certifikace kromě dominantní PEFC svědčí i dlouhodobý nárůst celkové zalesněné plochy v tuzemsku (předloni se plocha lesních pozemků meziročně zvýšila o 2016 hektarů na celkových 2,66 milionu hektarů, což je 34 procent plochy Česka).
Nová obchodní politika IKEA ovšem může znamenat vážné problémy i pro některá menší dřevozpracující družstva, kupříkladu pro družstvo Lukavec, které švédskému řetězci dodává nábytkové dílce. „Buď se budou české lesy certifikovat, jak požaduje IKEA, nebo se bude muset hledat surovina v zahraničí," krčí rameny šéf družstva Pavel Kříž. Nabízí se dovoz dříví z Polska, kde má požadované osvědčení téměř sedm milionů hektarů lesů.
EKOLOGIE VERSUS ZELENÝ NÁTĚR
Že by polské lesy byly oproti těm českým „zelenější", ale odborníci popírají. „Odmítat zpracování dřeva posvěcené tím či oním certifikátem ze strany komerčních subjektů je diskriminující a nesmyslné. Z mezinárodního pohledu jde o rovnocenné systémy s malými regionálními odchylkami," říká profesor Vilém Podrázský, předseda České akademie zemědělských věd.
Podobně se na věc dívá také Evropský parlament, Evropská komise, Evropská obchodní komora, Světové spotřebitelské fórum či Světový fond na ochranu přírody. Na dané téma dokonce existují desítky studií a odborných stanovisek potvrzujících stejný účel obou certifikátů - trvalé a zodpovědné lesní hospodaření.
Zajímavostí je, že v Evropě je většina FSC lesů v Rumunsku, Polsku či Rusku, tedy zemích, které poskytují surovinu levněji. Naopak většina lesů v Rakousku je stejně jako v Česku certifikovaná PEFC. Alpská země, kde má ekologie důležitou úlohu, sice dodává kvalitní surovinu, ale dražší. Švédský řetězec proto raději využívá dřevo z vlastních FSC lesů v Rumunsku. Zelený nátěr mu tak pomáhá šikovně maskovat vlastní ekonomické zájmy.
***
Vzhledem k oblastem, kde IKEA aktivně podporuje FSC certifikaci, jako jsou například Rumunsko, Rusko či Asie, jde zjevně o přesun z „tradičních" zemí Evropy k levnějším zdrojům dřeva.
Certifikát jako odpustek?
Aktivní role a členství v systému FSC funguje pro IKEA jako ochrana před útoky ekologických organizací v čele s Greenpeace. Zatímco systém PEFC byl založen vlastníky evropských lesů, certifikaci FSC založili ekologičtí aktivisté, kteří lesníky v podstatě považují za škůdce... IKEA si tak aktivní podporou FSC systému získává přízeň organizací, které jinak velmi tvrdě a nevybíravě kritizují globální firmy, jejichž podnikání má vliv na životní prostředí. Vzhledem k oblastem, kde IKEA aktivně podporuje FSC certifikaci (Rumunsko, kde je přímo vlastníkem lesů, Rusko, Asie), jde zjevně o přesun z „tradičních" zemí Evropy k levnějším zdrojům dřeva v Evropě a Asii. Jak je to s ekologií IKEA doopravdy?
Globální nábytkářský řetězec si dlouhodobě a velmi pečlivě buduje svou reputaci zodpovědné firmy, která dbá na životní prostředí. Paradoxem je, že podnikání IKEA má na životní prostředí obrovský negativní vliv, jejž způsobuje těžba dřeva, výroba, doprava zboží do všech jejích obchodů po celém světě, obaly a další. Sama se chlubí tím, že na výrobky, tištěné materiály a obaly každoročně spotřebuje 13 milionů kubíků dřeva, což odpovídá 325 tisícům plně naložených kamionů. Negativní ekologickou stopu lze dobře ilustrovat na obyčejném prádelníku Malm. Nejdříve musí dřevo z 26 dřevin a 18 zemí cestovat do jedné továrny a záhy putuje zabalené v bedně zpět, respektive do mnoha desítek zemí k zákazníkům. Místo „zelenějšího" využívání lokálních dodavatelů tak IKEA volí partnery podle ceny suroviny.
