Vysoké Tatry po ničivé vichřici a kůrovcové kalamitě vypadají jinak než předtím. Turisté si ale už zvykli a „jiné Tatry” jim po několika letech nevadí.

„Návštěvnost Vysokých Tater se v minulém roce i letos vyvíjela a vyvíjí velmi dobře,” uvedla pro LN Klára Badinková ze Slovenské agentury pro cestovní ruch. „Tento trend se dá vypozorovat už několik let, turisté následky vichřice ani kůrovcové kalamity neřeší,” dodala. Badinková měla na mysli vichřici, která v roce 2004 zničila velkou část podtatranských lesů. Problém pak představovala i následná kůrovcová kalamita, kterou doprovodil spor mezi ekology a lesníky.

Přesto jsou podle ohlasů turistů nyní Vysoké Tatry v některých ohledech dokonce přitažlivější, než byly. „Jsou určitě přehlednější, na mnoha místech se turistům odhalily předtím nemožné krásné pohledy na horská panoramata,” řekla pracovnice agentury, jejímž cílem je propagovat cestovní ruch na Slovensku. „A třeba teď jsou mnohá místa kalamity zalita září celých koberců fialových květů, jež tam nyní kvetou,” uvedla Badinková.

Její slova potvrzují i „tvrdá čísla”. Podle statistiky navštívilo loni Vysoké Tatry o desetinu více lidí než v roce 2010 a vzestupný trend je vidět i v letošní zimní i vrcholící letní sezoně. „Lidé se začínají do Vysokých Tater opět vracet,” uvedla před časem i Lenka Matašovská, ředitelka oblastní organizace Region Vysoké Tatry.

„Češi jsou samozřejmě mezi zahraničními turisty na prvním místě, na dalších pak Poláci a Maďaři,” konstatuje Badinková s tím, že vedou samozřejmě domácí Slováci. Do turistického průmyslu ve slovenských velehorách se mohutně investuje. Společnost Tatry Mountain Resorts, a. s., která pod hlavičkou J&T ovládla velkou část Vysokých Tater, dala do modernizace a výstavby sjezdovek, hotelů a akvaparků v Tatrách 70 milionů eur a další investice ve stejné výši ještě chystá.

Bývalí ministři čelí žalobě Dva bývalí slovenští ministři životního prostředí aktuálně čelí za šíření kůrovce ve Vysokých Tatrách žalobě. K šíření kůrovce, a tím i hospodářským škodám v přepočtu za čtvrt miliardy českých korun měli přispět exministři László Miklós a Jaroslav Izák. A to tím, že během kůrovcové kalamity nepovolili lesníkům napadené stromy kácet v plném rozsahu. (Ekologové tehdy tvrdili, že si příroda se škodlivým hmyzem poradí sama.) V nejpřísněji chráněných oblastech v Tiché a Kôprové dolině navíc ponechali řádění kůrovce zcela volný průběh. Lesníci, o jejichž odborné posudky se žaloba generální prokuratury opírá, tvrdí, že ministři svým přístupem způsobili rozsáhlé hospodářské škody. Provozovatelé hotelů a penzionů to tak ale nevidí. Podle nich dokonce v některých ohledech vichřice i kůrovcová kalamita spokojenosti turistů prospěla.