ČESKÉ ŠVÝCARSKO Poslanecká sněmovna odhlasovala novelu zákona o ochraně přírody, která se dotkne i národních parků. Ruší plošné zákazy vstupu mimo vyznačené cesty v nejchráněnějších zónách a pro ochranu přírody zavádí tzv. klidová území, která nebudou svým rozsahem větší než současné první zóny, omezení v nich mohou platit jen určitou část roku a mimo ni mají být přístupná. Novelu ještě musí schválit senát a prezident. Pokud se tak stane, co to bude znamenat pro návštěvníky Českého Švýcarska?
„Pro turisty, kteří navštěvují náš národní park, to až tak velká změna nebude. Jsme malý park o rozloze zhruba 80 kilometrů čtverečních a osmdesát procent našeho území je už dnes turistům přístupných," říká mluvčí parku Tomáš Salov.
České Švýcarsko má sedm prvních zón, tedy nejpřísněji chráněných lokalit, kde se turisté mohou pohybovat jen po vyznačených cestách. Díky zrušení plošného zákazu vstupu by se mohli podívat i do míst, která jim byla dosud zapovězena.
„O klidových zónách jsme jednali zatím jen interně. Je možné, že bychom klidové území ani nevyhlašovali například u Vosí vyhlídky nedaleko obce Brtníky, protože zkušenost ukázala, že na tu lokalitu není přílišný návštěvnický tlak. V jiných místech bychom zase nejpřísnější ochranu zcela zrušili, protože se tam turisté ani nedostanou, což mohou být strže či srázy," podotkl Salov.
Pokud jde o místa, kde ochrana potřebná je, ani s tím podle něj park neočekává zásadní potíže. Klidová území naopak půjde vyhlašovat pružněji než dosud. „Už nyní vyhlašujeme zákaz vstupu do míst, kde hnízdí vzácní ptáci, a to i přesto, že jinak tam nejpřísnější ochrana není," poznamenal mluvčí parku.
Pokud novelu zákona senát i prezident schválí, začne platit příští rok. „Není to ale tak, že s platností zákona ihned zaniknou první zóny a lidé budou moci okamžitě vstupovat, kam se jim zlíbí. Zóny zaniknou až poté, kdy vyhlásíme klidová území," upozorňuje Salov.
Velkou novinkou v novele zákona je i to, že by se národní parky sloučily s chráněnými krajinnými oblastmi. V případě Českého Švýcarska je to s CHKO Labské pískovce. „Pro obyvatele chráněných území to znamená, že by se mohli obracet už jen na jednu instituci a nemuseli by řešit, zda chodit se svou žádostí na správu národního parku nebo na chráněnou krajinnou oblast. To by se nejvíce týkalo stavebních povolení a povolení ke konání různých akcí v chráněném území," říká Salov. V ochraně přírody by podle něj sloučení žádné zásadní změny nepřineslo.
