Praha 22. května (ČTK) - Stromy v tropických lesech dovedou i při oteplení vázat velké množství oxidu uhličitého, teplota však nesmí překročit hranici 32 stupňů Celsia. Ukládání nebo naopak uvolňování uhlíku také výrazně ovlivňuje "kondice" stromu. Výsledky mezinárodní rozsáhlé studie, na které se podíleli i čeští vědci, byly publikovány v časopisu Science. Za Botanický ústav Akademie věd ČR o tom v tiskové zprávě informovala Miroslava Dvořáková.
Za Česko se na výzkumu podíleli Radim Hédl z Botanického ústavu AV ČR, Martin Dančák z Univerzity Palackého v Olomouci a Martin Svátek z Mendelovy univerzity v Brně. Ke studii přispěli dlouhodobým měřením několika tisícovek stromů a výzkumem jejich mortality v národním parku Ulu Temburong v Bruneji na ostrově Borneo.
"Tropické lesy jsou do budoucna schopny vstřebávat uhlík z atmosféry. Novinkou, kterou přinesl výzkum, který dal dřívější poznatky do určitého kontextu, je však to, že pro stromy je kritická maximální teplota vzduchu 32 stupňů," řekl ČTK Radim Hédl z oddělení vegetační ekologie. "Když se přesáhne, především v souvislosti s globálním oteplováním, tak stromy v tropických lesech mohou začít uhlík naopak uvolňovat," uvedl. Dodal, že vlivem nepříznivých faktorů se stromy začnou rozkládat.
V dlouhodobém srovnání má teplota zřejmě hlavní vliv na ukládání uhlíku skrze snížený růst stromů, druhým nepříznivým faktorem je pak sucho, které vede k odumírání stromů. Uvolňování uhlíku pak může podle vědců klimatickou změnu ještě zhoršit. Autoři studie tudíž apelují na omezení skleníkových plynů, mezi které patří právě oxid uhličitý. Lesy by také měly zůstat nedotčeny lidskou činností.
"Současné poznatky ukazují obdivuhodnou schopnost nedotčených tropických lesů čelit vysokým teplotám. Většina lesů v tropech je však již do různé míry ovlivněna činností člověka, což se může projevit i v dlouhodobém narušení jejich fungování a snížení odolnosti tropických lesů vůči klimatickým extrémům," poznamenal další ze spoluautorů studie Martin Svátek.
Globální autorský tým složený z 225 vědců spojil terénní data z Jižní Ameriky, Afriky a Asie. Množství ukládaného uhlíku bylo zjištěno pomocí opakovaných měření průměrů kmene a výšek jednotlivých stromů na trvalých monitorovacích plochách. "Je to velmi pěkný příklad mezinárodní spolupráce," poznamenal Hédl.
Plochy vědci navštěvovali v několikaletých intervalech; tím bylo možné zjistit, kolik uhlíku mezitím stromy vstřebaly a jak dlouho v nich byl uložen, než odumřely.
Výpočet změn množství uhlíku uloženého ve stromech vyžadoval taxonomické určení téměř 10.000 druhů půl milionu stromů a dva miliony jednotlivých měření průměru kmene v 813 lesích ve 24 zemích.
