Na Svitavsku se do korun 140 let starých stromů vydali trhači šišek. Semena z výjimečně kvalitních smrků zamíří do banky osiva, ve které získaná semínka poslouží pro období bez úrody, pro lesy po přírodních kalamitách i jako genetický vzorek pro budoucí generace.
GAJER / Zima nemusí pro přírodu znamenat vždy období útlumu. Stejně jako pro zemědělce přicházejí s koncem léta žně, nejchladnějšími měsíci žijí pro změnu lesníci, pro které nastává optimální období pro sběr šišek z korun stromů. V těchto dnech mají plné ruce práce v lesích na Svitavsku.
„Musíme využít roky, kdy je kvalita získaných semínek velmi dobrá, což jsme si ověřili při nedávných odběrech. Stromy totiž neplodí každý rok. Konkrétně smrk, kvůli kterému tady jsme, rodí v intervalu 7 až 8 let," říká mezi velikány v přírodní rezervaci Psí kuchyně ředitelka semenářského závodu Lesů ČR Zuzana Neznajová.
Právě tady v původním porostu starém zhruba 140 let v nadmořské výšce kolem 500 metrů ční k nebesům jedny z nejhodnotnějších smrků na východě Čech.
Šetrnější pro přírodu, náročnější pro sběrače
Lesníci si ke sběru šišek vybrali vzorek padesáti smrků nejen kvůli jejich kvalitnímu genofondu. Na rozdíl od posledních dvou let, kdy zažili rekordní úrodu šišek, letošní sezona umožňuje sběr jen v některých lokalitách.
„Porost musí být uznaný ke sběru a má ověření, že se může používat k obnově lesa. Přednostně ke sběru vyhledáváme dospělé stromy, které jsou určené ke skácení. Sběr šišek je na nich rychlejší. V tomto případě semena skončí po vyluštění v bance osiva, která má za cíl postupně shromáždit kolekci vzorků především z populací domácích dřevin, aby byla podchycena jejich genetická pestrost v rámci celé republiky. Navíc jsme v přírodní rezervaci, kde k těžbě nedochází příliš často, proto jsme zvolili šetrnější, ale náročnější sběr šišek v korunách stromů," vysvětluje ředitelka závodu se sídlem v Týništi nad Orlicí, z něhož jsou semena určená k výsadbě v lesních školkách.
40 kilo za 15 minut. Pak semena zamíří do banky
Semena z banky osiv ocení možná až budoucí generace. Jsou totiž určená k uchování genetické informace a výsadbě v případě nenadálé přírodní katastrofy, která by mohla významnou populaci stromů zahubit. K výzkumu je využívají i lesničtí vědci.
„V národní bance osiva se po vyluštění velká část semen zamrazí, menší část je určena pro vědecké účely a ze zbývajících vzorků děláme každý rok rozbory kvůli klíčivosti," říká z výzkumné stanice v Kunovicích Josef Cafourek, který je garantem celého sběru a organizaci trhače má na starosti. „Záleží, jak bude strom obsypaný, ale v tomto počasí budou sběrači tak mokří, že v poledne pojedeme domů," odhaduje před začátkem sběru při teplotě slabě nad nulou a slabé dešťové přeháňce.
Nakonec dva trhači v náročných podmínkách ve čtyřicetimetrové výšce nasbírali na dvou stromech 40 kilo šišek. Sběr zabral vytrénovaným lezcům hodinu a čtvrt, z čehož asi jen 15 minut jim trvalo očesávání šišek.
„Ocelové stupačky s ostrými hroty, které poškozovaly kůru, nahradily lanové smyčky. Výlez proto trvá delší dobu. Dnes byla navíc vysoká vlhkost a nahoře namrzlé větve. Zalezlé byly i veverky, které se jindy sem tam objeví," směje se Martin Foltánek, kterého spolu s Markem Hrabišem čeká v následujících týdnech stejné dobrodružství na celkem 50 stromech.
