Starostové diskutovali s vedením parku také o rozloze kulturní krajiny, která má v návrhu asi jedno procento.
„Bojovali jsme o samostatný zákon. Rozšíření nejpřísnějších zón je větší, než jsme původně očekávali. Debata byla zaměřená hlavně na kulturní krajinu, pro mnohé bylo to jedno procento poměrně velkým překvapením. Já sám mám obavy spíše o zázemí obce, hlavně o vodní zdroje, ale slíbili mi, že na to bude pamatováno," sdělil Právu starosta Kvildy Václav Vostradovský (SNK).

Ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený připustil, že nejvíce výhrad měli starostové právě k podílu kulturní krajiny. „Její podíl je menší, než očekávali, a je to celkem logické. Určitě budeme jednat o nějakých úpravách. To území dobře znám a znám i ty starosty. Už dopředu vím, že jejich návrhy nebudou nikterak masivní a nedostaneme se nad jedno procento," poznamenal Hubený. Doposud se takzvaná první zóna s nejpřísnějšími pravidly rozprostírala na třinácti procentech území. Dalších čtrnáct procent patřilo do bezzásahového režimu. Jedná se o území, které zčásti spojuje jádrovou oblast Šumavy v rozmezí od Kvildy na Prachaticku přes Modravu po Prášily na Klatovsku.

„Odbornou přípravu návrhu zonace národního parku jsme dokončili loni v prosinci. Nebyla to práce nijak jednoduchá. Pro většinu území národního parku bylo nutné nově vyhodnotit rozsah změn ekosystémů," upozornil ředitel Hubený.
Nyní se může k návrhu vyjádřit veřejnost nebo zástupci šumavských obcí. Zonaci pak na začátku dubna opět projedná rada národního parku. „Následně pošleme zonaci na ministerstvo životního prostředí ke standardnímu meziresortnímu připomínkování a následnému schválení a vydání vyhlášky o nové zonaci," uvedl Hubený.

Upozornil, že nové zóny budou platné na příštích patnáct let. „Počítá se i s tím, že od roku 2034 se bezzásahové území rozšíří o dalších 27 procent, která by se nyní měla nacházet v zóně přírodě blízké," doplnil Hubený.
Zóna s nejpřísnějším režimem je pod názvem zóna přírodní a bude mít 27 procent rozlohy. Stejný rozsah bude mít i zóna přírodě blízká, ve které se bude zasahovat minimálně. Dalších téměř 45 procent plochy bude v režimu zóny soustředěné péče, kde se bude mimo jiné smět těžit dřevo.

Poslední zóna s nejmírnějším režimem pro ochranu přírody se nazývá kulturní krajinou a jde především o osídlená místa.

Pavel Orholz

Psaní komentářů k článkům na serveru Silvarium.cz zůstává přístupné pro všechny čtenáře. Pro vkládání komentářů je nutná registrace pomocí e-mailu. Pravidla diskusí na Silvarium.cz (Kodex diskutujícího) a stručný návod jak se registrovat naleznete zde.