Národní park Torres del Paine v chilské části Patagonie je nádherný a nepotkáte tu tolik návštěvníků jako třeba v evropských velehorách. I jednotlivec tam ale může způsobit velkou katastrofu. Požár zaviněný převrženým vařičem českého turisty tam v roce 2005 spálil dvanáct tisíc hektarů.
Každé místo v parku Torres del Paine nabízí zcela unikátní výhled, jako kdybyste za dvě hodiny projeli hned několikery evropské velehory. Chvíli to jsou Tatry, o pár kilometrů dál jemnější Krkonoše, tamhle se tyčí alpské štíty ukrývající v klíně ledovce, tu Dolomity a najednou typicky severská krajina.
Děsivý požár
Stojím u brány do parku u Hořké laguny. V dáli vidím hory včetně věží Paine, tedy Torres, které daly parku jméno. Kocháme se výhledem se strážcem parku Miguelem Ángelem Velásquezem. Skoro se bojím zeptat na onen osudný 17. únor 2005.
„Byly tak dvě odpoledne.
Najednou jsme spatřili dým na severní straně. Bylo nám jasné, že tam hoří..." vzpomíná. Ovšem není to s hořkostí. „Vašemu spolubočanovi to ale bylo moc líto. A mohla za to i příroda, protože vítr byl silný vítr."
Turista-ničitel
Kousek od letiště u města Puerto Natales, kam v sezoně létají turistické lety, je také školka se skleníky, kterou zaplatili Češi. Pomocí české technologie se tam pěstují semenáčky na zalesňování.
V roce 2011 hořelo v parku znovu. Tentokrát byl původcem izraelský turista.
Návštěvníci „zlobí" i jinak – chodí mimo vyznačené stezky nebo děsí zvířata, když chtějí pěkný snímek. Jak se Torres del Paine mění, dobře ví i Guillermo Santana.
Před 40 lety nastoupil jako strážce a už byl i ředitelem parku. „Ústup ledovců, první velké požáry, které zničily lesy, a zjednodušení přístupu turistům. Proti něčemu nemůžeme dělat nic, třeba proti ústupu ledovců. Požárům se můžeme vyhnout – nebo aspoň minimalizovat riziko.
A přílivu turistů musíme čelit s rozvahou." Ale zabránit jim ve vstupu, to ředitel naprosto odmítá: „Tuhle krásu musí lidi vidět," říká Santana. O to víc by o ni měli pečovat.
