Co je ta biomasa? Ticho. Moderátor Jan Kraus před časem nachytal někdejší místopředsedkyni Strany zelených Kateřinu Jacques, že nezná význam slova, jež často používá. Podobně by však zřejmě dopadlo mnoho Čechů. I po letech, kdy biomasa spolkla miliony v dotacích, zůstává trochu mlhavým pojmem.

Zbytky jídla, nebo jiný bioodpad? Kravská kejda? Ano, i tyhle věci se dají zahrnout pod biomasu. Ale přikládat s nimi do kotle by nebyl dobrý nápad. Lidé, kteří koupili kotel na biomasu výhodně s dotací, využívají obyčejnější paliva. Dřevo a výrobky z něj.

"Biomasa je moderní název pro dřevo. Energetické využití biomasy zní lépe než pálení klacků, ačkoli jde o totéž," říká s nadsázkou Karel Srdečný z poradenské společnosti EkoWATT.

Platí to však jen pro biomasu jako palivo. Jinak je to pojem širší, lze za ni považovat jakoukoliv hmotu organického, rostlinného i živočišného, původu. Biomasu pro energetické využití odborníci rozdělují na suchou a mokrou. Suchá je vše, co hoří, tedy dřevo, štěpka, dřevěné brikety, peletky z pilin či z obilí a jiných rostlin nebo sláma. Mokrá biomasa sama nehoří, ale dá se využít v bioplynových stanicích. To znamená tráva, kejda, exkrementy, odpady z jatek či zbytky jídla.

Nechte si dřevo přivézt rovnou z lesa

Vytápění suchou biomasou je v Česku na vzestupu. Nabídka dřevěných paliv i počet výrobců a distributorů roste. Podle Klastru Česká peleta se každoročně instaluje několik tisíc nových kotlů na dřevo nebo pelety a ještě více krbů a kamen. Svůj podíl na tom mají i dotace.

Nejrozšířenější je vytápění a ohřev vody kusovým dřevem, v poslední době ve zplynovacích kotlech. Jako příležitostný zdroj lidé využívají krby a kamna, případně pece a sporáky. Krby se hodí i do nízkoenergetických domů, kamna jako hlavní zdroj do malých domácností. Krb může mít teplovodní vložku, díky níž lze vyhřát více místností.

Dřevo volí hodně lidí jako alternativu k plynu, jehož cena roste. Je to nejlevnější palivo, ale vyžaduje prostor pro skladování a práci. Spalovat by se mělo vyschlé, aspoň dva roky. Hodí se pro lidi, kteří mají čas, nebojí se pracovat rukama a ideálně mají i možnost získat například podřadné dřevo z lesa. "Existuje i komfortní možnost závozu již naštípaného dřeva. Pohybuje se kolem tří tisíc korun za tunu," říká Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta.

Kdo má kamna nebo krb, ale nemá čas na řezání a štípání, může využít brikety ze dřeva či z kůry. Jsou to válce z lisovaných pilin, dražší než dřevo, ale s vyšší výhřevností. Rozlišuje se více druhů, jiné složení je vhodné pro rychlé roztopení a odlišné pro noční vytápění, kdy je potřeba udržovat teplo co nejdéle. Cena se pohybuje okolo šesti tisíc korun za tunu.  Do kotelny jednou za sezonu

Ten, kdo chce topit biomasou, ale nechce se zatěžovat přikládáním, může sáhnout po kotli na peletky, malé válečky lisované ze dřeva, případně z obilí či jiných rostlin.

"Důvodem může být třeba to, že člověk nemá v dosahu rozvody plynu, ale chce splnit požadavky na produkci CO 2 ," uvažuje Roman Šubrt z poradenské společnosti Energy Consulting. Provoz je komfortní, blíží se vytápění plynem. Kotel peletky přidává sám, zásah obsluhy je nutný jednou za několik měsíců. Když oheň vyhasne, znovu se sám zapálí.

"Je však třeba počítat s vyšší cenou paliva, vyplatí se využít třeba letních slev a naplnit sklad paliva předem," upozorňuje Karel Srdečný. Cena je asi šest tisíc korun za tunu. Distributor peletky přiveze kamkoliv v Česku, není problém ani menší množství. Z cisterny lze palivo nafoukat až do zásobníku vedle kotle.

Peletky se uplatní hlavně v novostavbách, vyžadují vybudování suchého skladu. "Sklad je vhodné dimenzovat tak, aby se do něj vešla celoroční zásoba, pro rodinný dům obvykle pět tun," počítá Vladimír Stupavský.

U peletek je dobré sledovat kvalitu, zárukou je certifikace ENplus označená logem na sáčcích a dodacích listech. Dřevní peleta je světlá, váleček se nemá drolit. Existují i kamna a krby na peletky, ale zatím se moc neprosazují kvůli vysoké pořizovací ceně.

Variantou biomasy jsou i štěpka a sláma. Do jednotlivých domácností se však nehodí, jsou na ně potřeba velké kotle, několikrát dražší než ty na dřevo. Nevýhodou je i prašnost. Využít je mohou obce nebo skupiny lidí, které si pořídí společnou kotelnu pro větší počet domů. Menší množství štěpky třeba z prořezávky v zahradě lze spálit v kotli či kamnech na kusové dřevo. Ale je dobré se poradit s prodejcem, abyste zdroj tepla nepoškodili.

Teplo z kejdy a řepkového oleje

Využití mokré biomasy je zatím v Česku v plenkách, ale Roman Šubrt čeká v budoucnu jeho rozvoj. "Již existuje z bioplynové stanice rozvod bioplynu do jednotlivých kotelen, kde se dále používá k topení. V zahraničí jsem také viděl motor na řepkový olej, kde se točivá energie přeměňovala na elektřinu a teplo se využívalo k vytápění a sušení obilí a dalších sklizených semen," popisuje Šubrt.

Časté jsou bioplynové stanice, kde se fermentací z kejdy vyrábí bioplyn, který se následně v motoru přeměňuje na elektřinu a teplo. Teplo se pak využívá k vytápění.  Předpisy:  Od roku 2014 se nesmí prodávat kotle s teplovodním výměníkem první a druhé emisní třídy, tedy ty nejhorší. Jsou to obvykle kotle s ručním přikládáním, v nichž lze spalovat jakékoliv uhlí a dřevo, teoreticky i odpadky.  Od roku 2022 bude zakázáno jejich používání. Kamen ani krbů bez teplovodní vložky se omezení netýká.  Od roku 2018 bude zakázaný prodej i kotlů třetí emisní třídy, povolený zůstane prodej jen čtvrté a páté třídy. Jsou to automatické kotle na tuhá paliva nebo dřevozplyňující kotle na kusové dřevo.