Keříky stále zeleného jmelí napadají tisíce stromů hlavně v Moravskoslezském kraji. Jejich majitelé tak musí stále častěji sahat po ručních nebo motorových pilách.
Přestože je jmelí oblíbeným vánočním artiklem, stromy, na kterých roste, často zcela zahubí. Lidé by proto měli napadené stromy nechat odborně ošetřit. „Ten je úplně obsypaný, takže ten půjde dolů," ukazuje pracovnice příborské radnice Andrea Nováková na dvě vzrostlé lípy v jednom z místních parků. Zatímco ta napravo je ořezaná, v koruně té levé je několik desítek keříků jmelí. „Ten zásah by byl tak veliký, že by došlo až k poškození stromu. A proces by byl vratný. Takže jsme se rozhodli tu druhou lípu pokácet," dodává.Podobně smutný osud bude mít lipová alej u starého příborského hřbitova. Na většině stromů už je více jmelí než původní listí. „Odnímá stromům vodu a živiny, které ony s velkou energetickou ztrátou dotlačí až do konců větví a do vrcholků a tam na ně čeká jmelí," vysvětluje Eva Mračanská, dendroložka Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Stresované stromy a tahy drozdovitých
Eva Mračanská je dendroložkou v Agentuře ochrany přírody a krajiny v Ostravě. Právě v Moravskoslezském kraji se jmelí daří nejvíce v zemi - napadlo minimálně tisíce listnáčů. „Možná je to i tím, že stromy jsou tady více stresovány a taky asi tím, že tudy protahují ptáci, protože drozdovití ptáci, kteří se živí bobulemi, vlastně to jmelí šíří do okolí," dodává dendroložka.Zachránit statnou lípu před svým domem v příborské části Hájov se rozhodl Martin Král. Stromolezci pracovali tři hodiny a opatrně odřezávali jeden keřík jmelí po druhém.„Shodilo se z toho odhadem určitě nějakých 800 kilo. Ty větve byly křehké, takže pod tím praskaly a tak dále. V tuto chvíli to ale určitě pomohlo hodně," říká Martin Král.A to je i rada odborníků – pokud strom není zasažen více než z poloviny velikosti koruny, je možné jej ořezem napadených větví aspoň načas zachránit. Jmelí se totiž za několik let může znovu vrátit.
