Místo hustého porostu mýtiny, místo zpěvu ptáků ostrý zvuk motorových pil. V národním parku začala velká těžba tisíců jehličnanů

PODYJÍ Tam, kde rostly borové háje, zeje nyní les prázdnotou, a podobné to zanedlouho bude i se smrkovými nebo modřínovými porosty v celém Podyjí. Projet se v těchto dnech na kole tímto národním parkem třeba mezi Hradištěm a Mašovicemi není nic romantického.

Holé mýtiny, těžkou technikou vyježděné koleje v kdysi hustém lese a vyskládané klády určené k následnému prodeji nijak nepřipomínají nedotčenou krajinu národního parku.

„Jezdím tudy s přáteli každý rok. To, co je ale teď vidět, je k pláči. Všude v Podyjí převládají duby, když je pak někde pár borovic, hned je pokácí. A přitom se takzvaní ochránci pyšní, kolik je tady druhů rostlin a živočichů. Takhle tady nezbude nic,” míní Jakub Sláma z Brněnska, který do Podyjí pravidelně vyráží na kole.

Právě v okolí Hradiště, ale i na Čížovsku nebo na Vranovsku nyní lesníci těží černé borovice, modříny a další jehličnany. Nahradit je mají buky a duby a další listnaté dřeviny – podobně jako časem i jinde v národním parku.

A proč vlastně má být Podyjí v budoucnu téměř bez jehličnatých stromů? Správa parku to zdůvodňuje tím, že tyto dřeviny tam nejsou původní.

„Z lesů Podyjí nyní těžíme hlavně borovici černou a modříny, ale na některých místech i smrky a borovice lesní. Člověk je pro ekonomickou výhodnost rozšiřoval na místa, kam s ohledem na jejich životní nároky nepatří. Smrk a borovice se navíc vysazovaly v monokulturách, kde chybí mezidruhový konkurenční boj o takzvané místo na slunci,” zdůvodňuje rozsáhlou těžbu jehličnanů vedoucí odboru péče o les Správy Podyjí Petr Vančura. Stejnověké a stejnorodé porosty vysazené mimo jejich přirozené lokality mají podle něj navíc horší stabilitu a odolnost. „Jsou náchylné na působení nepříznivých vlivů, jako je sucho, silný vítr, mokrý sníh, dřevokazné houby, hniloby nebo podkorní hmyz,” míní pracovník správy parku.

Turistům a místním ale vadí nejen to, že z Podyjí kvapem mizí atraktivní jehličnany, ale že po těžbě vznikají rozsáhlé holiny, které přitom správa parku ještě před několika lety odmítala. „O žádné holiny ale nyní určitě nejde. V místech, kde se těží, jsou vidět tisíce malých semenáčků převážně dubů a habrů,” tvrdí Vančura.

Přesvědčit obyvatele o nutnosti těžby jehličnanů se ale přírodovědcům stále nedaří. „Prostě mají teď od státu peníze a potřebují je někde rozpustit, tak proč ne na těžbu. Navíc za vytěžené dřevo dostanou další nemalé peníze,” vidí příčiny jeden z obyvatel městské části Hradiště, který nechce být jmenován. Takové nařčení ale správa národního parku odmítá.

***

FAKTA Kácení v Podyjí Ze stromů Podyjí tvoří jehličnany asi 25 procent. Po zásahu ochránců jich má zůstat 10 až 15 procent. Třeba zastoupení borovice lesní by ale mělo klesnout z nynějších 14 na maximálně pět procent a smrk se ze současných čtyř procent stane jen takzvaně vtroušenou dřevinou.