Tomáš VZOREK, moderátor
Správa šumavského parku chce letos těžit jen v mladých porostech. Lesy osázené uměle na konci sedmdesátých let jsou příliš husté. To narušuje stabilitu stromů a jsou víc náchylné i k napadení kůrovcem.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
110 tisíc kubíků dřeva letos pokácí lesníci hlavně v lesích centrální části Šumavy. Na rozdíl od předchozích let ale nepůjde o nahodilou těžbu.
Jan KOZEL, vedoucí odb. lesních ekosystémů NP Šumava
Pokud by se tam nezasáhlo, tak může dojít k tomu, že zhoustnou a potom vlivem větru se můžou rozvracet na relativně velkých plochách a po větru v určitém věku v převážné většině přichází kůrovec.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Necelou polovinu těžby chystají lesníci ve 40letých porostech. Zbytek se pak bude týkat 50 stromů, maximálně 60letých stromů. Nejvíc mladých stromů pokácí těžaři v oblasti Prášil, Stožce nebo Žlebů. Na Borových Ladech požádala správa parku ministerstvo o navýšení těžby z 15 tisíc kubíků na 20.
Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
My tam necháváme ty nejstarší, ty největšía necháváme i ty podrostlý. Takže ta stabilizace toho lesa vlastně probíhá to tak, že my tam i zvětšujeme věkovou strukturu toho lesa.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Z vytěženého dřeva každý rok správa parku dostala zhruba 130 milionů korun. Mladé stromy bývají sice na trhu levnější, ekonomicky by to rezervaci ohrozit nemělo.
Pavel HUBENÝ, ředitel Správy NP Šumava
Když se dobře sortimentuje, když z toho vybíráme opravdu dobrý výřezy a opravdu to děláme poctivě, tak máme zpeněžení vlastně v podstatě vyšší, než z těch navodilých těžeb.
Zdeněk MLNAŘÍK, redaktor
Kvůli tomu musí vedení parku neustále sledovat situaci na trhu. Plánovaný postup se v národním parku nedělal minimálně 10 let. Především kvůli těžbám dřeva zničeného orkánem a následně kůrovcem. Toho je teď minimum. Zdeněk Mlnařík, Česká televize, Šumava.
