(ČTK)

Plzeň – Vysoká cena zlata vyvolala zvýšený zájem těžebních firem o oblast české i bavorské Šumavy, kde jeho naleziště patřila ve středověku k nejvýnosnějším v Evropě.

Podle geologů jsou stále v Bavorském lese i na Šumavě tuny zlata. Jeho cena se kvůli krizi vyšplhala natolik, že i odkrytí naleziště s malým množstvím drahého kovu je pro firmy zajímavé. Německá akciová společnost Deutsche Rohstoff proto plánuje znovuobnovení těžby zlata v Hornofalcku. Podobné aktivity vyvíjejí důlní podniky na Kašperskohorsku, uvedla agentura Central European Press Agency (ce-press) z německého Řezna.

Deutsche Rohstoff AG plánuje v příhraničních krajích Schwandorf a Neustadt obnovení těžby zlata na ploše 38 kilometrů čtverečních. Zlato v regionu je „jen” tři až pět metrů pod povrchem. Jde ale pouze o několik gramů na tunu horniny. První vrty v Horním Falcku začaly těžební firmy podnikat už v 80. letech minulého století.

Zvýšený zájem těžařů je také o naleziště u Kašperských Hor, kde se odhadují zásoby zlata na několik tun. Stejně je na tom Mokrsko u Příbrami. Ekologové na obou stranách hranice ale často protestují. Obávají se hlavně poškození životního prostředí vinou chemikálií používaných při získávání zlata z horniny. Strach mají také z narušení přírodních procesů a rázu krajiny při povrchové těžbě zlata.

Zlatá horečka

Novodobou zlatou horečku v Bavorsku a Čechách využívají nejen důlní firmy, ale také vynalézaví manažeři cestovního ruchu. Na mnoha místech byly zpřístupněny staré doly, v potocích vznikla nová rýžoviště zlata. Tisíce výletníků krouží v oblasti starých zlatonosných nalezišť s rýžovací pánví. První v Bavorsku vzniklo před devíti lety v městečku St. Oswald-RiedlhĂĽtte, kam ročně přijíždí 2000 hledačů. „Máme tu až gram zlata na tunu písku,” řekl šéf turistického centra Martin Biebl. Podobné akce organizuje Národní park Šumava na Modravě, Vydře a Zlatém potoku. V Kašperských Horách se mohou lidé seznámit s dlouhou tradicí dolování zlata v 7,5kilometrové naučné zlatokopecké stezce.

První firmou, která chtěla po roce 1989 těžit zlato na Kašperskohorsku, byla kanadsko-česká TVX Bohemia důlní, která v roce 1992 převzala štolu Naděje. Její vrtný průzkum ale vyvolal velké protesty ekologů i občanů. V roce 1999 tehdejší ministr Miloš Kužvart (ČSSD) společnosti neprodloužil licenci k průzkumu. Zdůvodnil to tím, že těžaři několikrát porušili geologický zákon. Ministerstvo průmyslu rozhodlo o převedení zkoumaného ložiska do nebilančních zásob, s jejichž těžbou se zatím nepočítá. Bohemia důlní jako nástupkyně původní firmy zažalovala stát a žádala od něj 773 milionů korun jako náhradu škody za to, že jí ministerstvo životního prostředí v roce 1999 neprodloužilo licenci k průzkumu. Pražské soudy žalobě nevyhověly a Nejvyšší soud tento měsíc odmítl dovolání."