V Česku vymírají tetřívci, pomyslná vlajková loď mezi ohroženými ptáky. Výjimkou nejsou ani Jizerské hory a Krkonoše.
„Tetřívci jdou u nás do háje. V Jizerských horách jich podle našich odhadů žije posledních osmdesát," říká ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil. „Ještě před osmi lety jsme napočítali při jarním tokání sto kohoutků, letos už jen třicet dva."
V Krkonoších se drží necelých 250 tetřívků, asi sto samců a 150 samic. V západních Krkonoších, položených v Libereckém kraji, jich zbývá kolem osmdesáti. Obývají hřebeny hor nad Harrachovem v oblasti kolem Vosecké boudy a pramene Labe.
Tetřívků ubývá především proto, že mizí území, kde se jim daří. „Nemají kde hnízdit, sbírat potravu či tokat," dodává Pudil. Na úbytku tetřívků se podepisuje také bouřlivý rozvoj cestovního ruchu. Turisté připravují zvláště chráněné ptáky o klid v jediném zbývajícím prostředí, které je pro ně vhodné – tedy na rašeliništích.
Někteří tetřívci navíc umírají po nárazu do ocelových lan na lanovkách a vlecích.
Podle Libora Dostála z Lesů České republiky v Liberci se v Jizerských horách vyskytovalo před dvaceti pěti lety až tři sta tetřívků. Vyhovovala jim rozlehlá holá území na náhorní plošině, z nichž zmizely husté lesy, zničené průmyslovými exhalacemi. V krajině připomínající severskou tundru bez lesů se tetřívkům dařilo. Slepičky dobře viděly na tokající kohoutky. Lišky a další predátoři, jejichž potravou se tetřívci stávají, se v přehledných horách neměli zač ukrýt a nemohli se nepozorovaně přiblížit ke svým obětem.
V zalesněných Jizerských horách se tetřívek před čtyřiceti lety uchyloval na okraj rašelinišť. „Po druhé světové válce stačilo jít na rašeliniště a na jednom místě jste viděli pět tetřívků, jak tam tokají a bojují o slepičky," připomíná Miloslav Nevrlý, znalec Jizerských hor a spisovatel. „Dnes na pět kohoutků pohromadě při tokání vůbec nenarazíte."
Při letošním jarním sčítání tokajících tetřívků objevili ornitologové a lesníci na jednom místě nanejvýš tři kohoutky. Většinou však k sobě vábil na tokaništi slepičky jediný kohoutek. „Na rašeliništích vyrostly povalové chodníky a vyhlídky," upozorňuje Dostál. „Turisté tam tetřívky bohužel celoročně ruší."
Pokud neukázněný turista vyplaší tetřívka v zimě, pták ztrácí drahocennou energii a snižuje se jeho šance na přežití do jara.
„V české části Jizerských horách se rozkládá pouze jedno veřejnosti nepřístupné velké rašeliniště, a sice na Velké Jizerské louce," prohlašuje Pudil. „Z polské strany se tam ale lidé dostanou. Tetřívci se proto z rašelinišť při jarním tokání stěhují na volné plochy kolem lesních cest, k jejich křižovatkám nebo ke skládkám dřeva."
Tam je ale již brzy ráno mohou vyrušit projíždějící cyklisté nebo auta, využívaná při práci v lese.
Lesníci se s úbytkem tetřívků nesmířili a vytvořili pro ně v Jizerských horách umělá bezlesí. Vzniklo jich 12 a ptáci tam nacházejí nezbytný klid. Bezlesím nevedou žádné turistické cesty a nestojí tam vyhlídky. Nově vytvořenou mozaiku volných ploch s osamocenými smrky propojují biokoridory, kudy se mohou pohybovat všichni živočichové. V Jizerských horách přispěla na pomoc tetřívkům Evropská unie. Na projekt na jejich záchranu věnovala přes 3,2 milionu korun. Lesníci k nim přidali svých zhruba 600 tisíc korun. Do projektu patří také výsadba devíti tisíc bříz a jeřábů, jejichž pupeny a plody slouží tetřívkům jako potrava.
„Předpokládáme, že do jara příštího roku přežije jen asi deset procent narozených mláďat," podotýká Václav Tomášek z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory. „Zjistilo se, že sedm z devíti zahubených tetřívků mají na svědomí lišky." Tetřívky loví také jestřábi. Hnízda tetřívků pustoší divoká prasata a rovněž krkavci, sojky nebo vrány. Snesená vejce někdy rozšlape přemnožená jelení zvěř.
V Krkonoších žije třikrát víc tetřívků než v přilehlých Jizerských horách a společně představují největší tuzemskou populaci těchto ohrožených ptáků. Jedná se zhruba o 320 kusů. V Krušných horách se nachází asi 280 tetřívků, v celém Česku asi 800.
„V Krkonoších zůstávají tetřívci ve třech oblastech," tvrdí Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku. „Na východě hor jich žije ale jen desetina. Jsou stále více odříznuti od nejpočetnejší části populace ve střední části Krkonoš v okolí Pece pod Sněžkou, a hrozí, že zde vymizí. Bariéra mezi oběma částmi populace je už nyní obrovská. Tetřívci doplácejí na výstavbu ve skiareálech a také na rostoucí počet turistů v lokalitách, kde se vyskytují." Zhruba před deseti lety se ztratili tetřívci z Lysé hory a Zadního Plechu. „Stalo se tak poté, co jsme pod mediálním tlakem povolili, aby lanovka vyvážela nahoru snowboardisty," konstatuje Flousek. „Snowboardisté a skialpinisté často porušují zákazy jízdy volným terénem, což tetřívky z Lysé hory a Zadního Plechu vyhnalo."
A co může v Česku zachránit silně ohrožené tetřívky před zánikem? Flousek považuje za klíčové, aby se v oblastech, obývaných tetřívky, vyloučilo budování nových skiareálů. Doporučuje rovněž, aby se na lanech od lanovek a vleků objevily reflexní značky, díky nimž se jim tetřívci vyhnou.
„Máme vymezené zóny, kam lyžaři nesmí a na jaře by se mohly zavírat některé cesty v místech, kde tetřívci tokají," říká Flousek. „Ale naši strážci parku nedokážou uhlídat všechno, a tak se se při ochraně tetřívků neobejdeme bez ohleduplnosti turistů."
