Jakub Vácha, moderátor
Vítejte u sledování Událostí v regionech. Zdravím vás z brněnského studia. Helena Ondřejová, kolegyně, za několik minut pozdraví z Břeclavi má podrobnosti k dotačnímu titulu, ze kterého mohou obce opravit byty pro uprchlíky z Ukrajiny. Teď naše hlavní téma, některé části lesů přestávají být tzv. plícemi republiky, konkrétně holiny po kůrovcové kalamitě, v důsledku těžby se staly naopak producentem oxidu uhličitého, ten stromy dříve pohlcovaly. Tématem se zabývají vědci z Mendlovy univerzity. Tříletý projekt platí ministerstvo zemědělství.
Veronika Gecová, redaktorka
Dávají život a produkují kyslík. Někde ale místo toho tvoří ve velkém taky oxid uhličitý, který dříve hlavně pohlcovaly. Třeba tady u Kuniček na Blanensku. Místo lesů zůstaly jen holiny. Důvod? Kůrovec a kalamitní těžba, nánosy větví a jehličí teď zajímají vědce z Mendlovy univerzity, konkrétně množství uhlíku v tamní půdě, ve formě oxidu uhličitého se uvolňuje zpět do atmosféry a tím životnímu prostředí škodí.
Martin Valtera, vědec, Mendelova univerzita v Brně
Toto je vrstva půdy, která podléhá nejintenzivnějšímu rozkladu. Hlavně vlivem zvýšeného přísunu slunečního záření na holé ploše.
Veronika Gecová, redaktorka
Vzorek z hloubky desítek centimetrů putuje do laboratoře. Podobně vědci srovnávají lokality v celé České republice.
Martin Valtera, vědec, Mendelova univerzita v Brně
Vybíráme z těchto lokalit porosty, které byly v posledních pěti letech vytěžené, na těchto porostech vlastně zjišťujeme změny v lesní půdě.
Veronika Gecová, redaktorka
I tady u Vranova před několika lety udeřil kůrovec, a i tady byla ještě donedávna holina, teď už se prostor zase začíná zelenat a pomáhá s tím taky nová výsadba. Letos to budou buky, okolo tisícovky. Celkově třeba školní lesní podnik Křtiny letos zasadí 250 000 sazenic. Je to polovina toho, co loni a o 3/4 méně než před dvěma lety. Část holin se už totiž podařilo zalesnit. A cílem projektu Mendlovy univerzity je právě zjistit, jak na takových plochách hospodařit do budoucna, proto ho 11 000 000 podpořilo i ministerstvo zemědělství.
Vojtěch Bílý, mluvčí, Ministerstvo zemědělství ČR
Cílem je navrhnout nějaké nové postupy a lepší postupy pro pěstební činnost na těchto kalamitních holinách tak, aby právě nově sázené lesy zadržovaly co nejvíce uhlíku.
Veronika Gecová, redaktorka
První výsledky budou vědci znát příští rok, na jejich základě sestaví právě hospodářská doporučení, pro péči o podobné holiny. Veronika Gecová, Česká televize, Blanensko.
Jakub Vácha, moderátor
Ministerstvo zemědělství chce podpořit boj s dopady klimatických změn dotacemi pro vědce a vědkyně. Na 21 výzkumných témat dá nově čtvrt miliardy korun. Mezi tématy je právě i výzkum, který má zajistit prevenci nebo tlumení kůrovcové kalamity. Projekt by měl trvat 2-3 roky. Ministerstvo na ni poskytne každý rok čtyřmilionovou dotaci.
Vojtěch Bílý, mluvčí, Ministerstvo zemědělství ČR
Do programu se mohou hlásit rezortní výzkumné instituce, jako jsou univerzity, výzkumné ústavy či akademie věd. Cílem těch výzkumných projektů v oblasti lesnictví by tedy mělo být získat nějakou podrobnou analýzu kůrovcové kalamity, a to jak ve střední Evropě, tak v České republice.
Jakub Vácha, moderátor
Specialista ochrany lesa z Lesů České republiky Ladislav Půlpán je s námi ve spojení, přeji dobrý den a rovnou se zeptám. My se k vývoji kůrovcové kalamity dostaneme za chvíli, teď mě ale zajímá, jaké ponaučení přinesla kůrovcová kalamita lesníkům? Přece jen mluvíme o stavu, který všichni vidí, třeba po Vysočině, projíždíme ne hustými lesy, ale holinami, tak co to přineslo lesníkům?
Ladislav Půlpán, specialista ochrany lesa, Lesy ČR
Dobrý den. Lesníci samozřejmě pracují s informacemi, každá taková kalamita přinese nové poznatky, v současné době samozřejmě se koukáme na 100 let dopředu, nové porosty porostou dalších 100 let, takže se snažíme, aby tyto lesy odolaly více různým kalamitám, které sázíme.
Jakub Vácha, moderátor
Buďte, prosím, konkrétní. Pardon, měníte třeba nějak své postupy při výsadbě nových stromů? Vy už jste to chtěl asi naznačit?
Ladislav Půlpán, specialista ochrany lesa, Lesy ČR
Ano, zvyšujeme podíl více dřevin na jedné ploše tak, aby nevznikaly rozsáhlé plochy monokultur, protože každá monokultura samozřejmě i listnatá s sebou nese rizika, že přijde nějaký škůdce nebo škodlivý činitel, který tuto monokulturu poškodí a vzniknout opět rozsáhlé holiny, takže pestřejší lesy.
ČT 1
