Klidová území jsou spolu s prvními zónami nejpřísněji chráněnou přírodou šumavského parku, kam nemá veřejnost přístup. MF DNES ale zjistila, že zlámané a kůrovcem napadené stromy tam těží těžká technika.

ŠUMAVA Zvláště chráněná část přírody. Vstup zakázán. Takové nápisy jsou na cedulích v klidových územích šumavského parku, kam nesmějí lidé vstupovat, aby nerušili zvířata a nepoškozovali unikátní přírodu.

Jen pár metrů za nimi ale na mnoha místech vyjíždějí z lesa těžká nákladní auta naložená dřevem a stromy se kácí pomocí harvestorů - lesních kombajnů. Nejvzácnější partie Šumavy tak mizí pod koly strojů, ale lidská noha do nich vstoupit nesmí.

Mezi dvěma hřebeny sedm kilometrů od Železné Rudy je podél hranice lokalita, kde správa parku právě nejpřísněji přírodu chrání. Klidové území Plesná - Ždánidla navazuje na první zóny okolo vrchu Polom. Toto území, kterým vede cesta na turisticky známé jezero Laka, je typickým příkladem plochy, kam lidé nesmějí a přitom tam řádí harvestory - největší technika na kácení, která porazí, odvětví a rozřeže strom za pár minut.

„Část klidových území - zhruba třicet procent - je lesnicky zásahových. Normálně se tam hospodaří a mohou tam dělat jakékoliv stroje. Dělá se tam ručně i s harvestory,” potvrdil vysoce postavený zdroj na správě parku, který MF DNES neuvádí, protože to, že o paradoxním kácení hovoří, by jej mohlo stát místo.

Plochy, kde se kácí, ačkoliv jde o nejvzácnější území, jsou po celém parku. Vždy jsou to spodní níže položená patra, která navazují na první zóny parku. Tedy například na Železnorudsku, v Povydří, na Trojmezné či Smrčině. Celkem mají klidová území rozlohu 6,8 tisíce hektarů. Harvestory na rozdíl od lidí mohou zhruba do dvou tisíc hektarů z nich, lidé nikam.

„U lidí to musí vyvolávat zvláštní reakce. I u mě je to vyvolává,” dodal zdroj.

Kauza, která se teď roztáčí, pořádně dopálila šumavské starosty. „Pomalu by zastřelili toho, kdo by překročil klandr do chráněného území a v klidových územích se prohánějí harvestory. Správa parku tady pohřbívá samotnou filozofii národního parku. Tato kauza už musí skončit trestní odpovědností,” rozčílil se starosta Modravy Antonín Schubert.

Nad paradoxním omezení pro turisty a vstřícností pro těžební stroje kroutí hlavou i zastupující ředitelka správy parku Zdeňka Šartnerová. „Pokud je to klidové území, mělo by být klidové pro všechno,” komentovala včera.

Správu parku kritizuje i jihočeský hejtman Jiří Zimola. „Klidová území by měla být vyhlašována podle toho, co je třeba chránit a v jakém období,” navrhuje.

Chráněné oblasti a zákaz vstupu lidem do nich vadí i šéfovi rady parku a předsedovi Klubu českých turistů Janu Stráskému. „Je to absurdita a my si nyní dáme velký pozor, než kývneme na nějaké omezení vstupu,” pohrozil Stráský.