Symbolem chráněné krajinné oblasti (CHKO) Pálava s dominantou Pavlovských vrchů je dub šípák. Jedná se o pouze pět až 15 metrů vysoký opadavý strom, často s pokřiveným, „čarodějně“ působícím vzrůstem. Pálava je jednou z nejsušších a nejteplejších oblastí v ČR, díky čemuž se tam vyskytují teplomilné druhy rostlin i živočichů, které jinde v Česku žijí jen velmi vzácně nebo vůbec. Oblast ročně navštěvují stovky tisíc lidí. CHKO, která se rozkládá na 85 čtverečních kilometrech, byla vyhlášena před půl stoletím, 19. března 1976 (s platností od 3. května 1976).
Vinicemi obklopené Pavlovské vrchy patří se svými bělostnými vápencovými skalami, kvetoucími kosatci na sluncem ozářené skalní stepi, dubovými háji, zříceninami gotických hradů, jedinečnou architekturou historického Mikulova i vinnými sklepy v okolních obcích k nejznámějším a nejnavštěvovanějším místům České republiky. Suché a teplé podnebí propůjčuje pálavské krajině téměř středomořský ráz. Ostatně jméno dostala Pálava podle palčivých slunečních paprsků.
Území vévodí hřebeny Pavlovských vrchů, Milovický les a na druhé straně končí státní hranicí s Rakouskem. Pavlovské vrchy představují nejzápadnější výspu Karpat a s relativně mírnou nadmořskou výškou 400-600 metrů nad mořem tvoří dominantu jinak ploché jižní Moravy. Přírodní hranici tvoří také řeka Dyje a okrajově CHKO Pálava zasahuje i do dyjsko-svratecké nivy, kde byla vybudována přehrada Nové Mlýny. V této nivě se střídají lužní lesy s jinými mokřadními nebo vodními společenstvy.
V roce 1986 zařadilo UNESCO CHKO Pálavu do mezinárodní sítě biosférických rezervací, v roce 2003 byla rozšířena o přilehlý Lednicko-valtický areál s četnými památkami a Polesí Soutok, v němž se řeka Dyje vlévá do Moravy. Rezervace byla přejmenována na Dolní Moravu.
Na Pálavě lze najít celkem 17 maloplošných zvláště chráněných území: čtyři národní přírodní rezervace, jedna národní přírodní památka, pět přírodních rezervací a sedm přírodních památek. Naposledy se seznam rozrostl v roce 2023 o přírodní památku Kočičí kámen. Je zde osm evropsky významných lokalit Natura 2000 a jedna ptačí oblast.
Přírodovědci zde našli přes 700 druhů rostlin. K nejcennějším patří šalvěj etiopská. Dříve byla na Pálavě ojedinělá a podařilo se ji zachránit výsevem na vybraných místech. Žijí tu čáp bílý, orel mořský, včelojed lesní, strakapoud jižní, strakapoud prostřední, pěnice vlašská, lejsek bělokrký a ťuhýk obecný.
Lesy zabírají asi jen třetinu rozlohy CHKO Pálava. Souvislé lesní komplexy se rozkládají na masívu kopce Děvín a zejména v Milovické pahorkatině. Díky podnebí a nadmořské výšce se na Pálavě rozšířily listnaté dřeviny, převážně duby (55 procent) a dále pak jasan ztepilý, lípy či habr obecný.
V současné době je na území CHKO Pálava sedm stromů chráněných státem jako tzv. památné stromy.
Oblast leží uprostřed prastaré kulturní krajiny jižní Moravy. Mezi dnešními Dolními Věstonicemi a Pavlovem existovala pravěká tábořiště lovců mamutů, po nichž zbyly skládky mamutích kostí a pozůstatky ohnišť, a také světoznámá soška Věstonické venuše. V této oblasti se objevili i první zemědělci. Střediskem oblasti je Mikulov s malebnou architekturou, který patří k nejvýznamnějším moravským městům a je také centrem moravského vinařství.
V oblasti Pálavy se dále rozšiřuje turistický potenciál. V Pavlově se staví archeologický park, který nabídne výstavu paleolitických sídlišť či rituálních hrobů.
Loni potvrdili ochránci přírody výskyt šakalů na Pálavě, konkrétně v národní přírodní rezervaci Tabulová.
V České republice je aktuálně vyhlášeno 27 chráněných krajinných oblastí (CHKO). Tyto oblasti pokrývají přibližně 14,6 procenta rozlohy státu. Mezi nejvýznamnější patří nejstarší CHKO Český ráj (1955) nebo největší CHKO Beskydy (1205 km2). Naopak nejmenší je CHKO Blaník (40 km2). Loni přibyla CHKO Soutok, která vznikla na soutoku řek Moravy a Dyje, plánuje se vznik CHKO Krušné hory.
Praha 17. března (ČTK)
