Na půdě OSN se dnes koná vrcholná konference o přírodní rozmanitosti. Organizace za ochranu přírody na ní apelují na světové vůdce, aby společně ročně vynaložili až 500 miliard dolarů (11,6 bilionu korun) na ochranu přírodních druhů a zastavili tak devastování přírody lidskou činností. Vzhledem k pandemii covidu-19 se jednání odehrává převážně virtuálně, svůj příspěvek do mezinárodního fóra zaslal například proslulý britský přírodovědec David Attenborough či český premiér Andrej Babiš.
Generální tajemník OSN António Gutteres ve svém úvodním vystoupení varoval, že po celé Zemi hrozí vyhynutí milionům druhů a že klimatické změny a ztráta přírodní rozmanitosti ničí „síť života na Zemi“. „Součástí té křehké sítě jsme i my, a potřebujeme ji zdravou, aby se dařilo nám i příštím generacím,“ řekl Gutteres podle agentury Reuters.
Čtyřiadevadesátiletý Attenborough, jehož nový film Život na naší planetě pojednává o nebezpečích klimatických změn pro současnou podobu života na Zemi, světové vůdce varoval, že budoucnost planety je ve vážném nebezpečí. „Ještě máme příležitost zvrátit katastrofální úbytek přírodní rozmanitosti, ale pomalu nám dochází čas,“ řekl legendární přírodovědec a dokumentarista.
Český premiér Babiš ve svém vyjádření mezinárodnímu fóru vzkázal, že vítá plán EU na podporu přírodní rozmanitosti do roku 2030. Ten je podle něj nejambicióznějším obdobným projektem na světě, který rovněž podpoří program zelené obnovy evropské ekonomiky po pandemii covidu-19. Česká republika pak podle něj stále potřebuje zlepšit ochranu a udržitelné využívání rozmanitosti a je připravena podpořit zesílení aktivit v tomto směru i na globální úrovni.
Výzvu k ukončení financování používání fosilních paliv a přesměrování prostředků na snahy o ochranu přírody zahájila nevládní skupina Fauna & Flora International a podpořilo ji dalších více než 130 podobně zaměřených organizací. Podle odborníků vynakládá celý svět ročně na ochranu přírodní rozmanitosti až 90 miliard dolarů (přes dva biliony korun), řada studií však uvádí, že je potřeba několikanásobně tolik, aby se podařilo zabránit kolapsu některých zranitelných ekosystémů.
Británie, Kanada a další země se v pondělí přidaly k EU a zavázaly se k k ochraně 30 procent své půdy a moří do roku 2030. Činitelé OSN nyní doufají, že se jim podaří zajistit dohodu na tomto cíli na celosvětové úrovni při dalším kole vrcholných jednání, které je plánováno na rok 2021 v Číně.
ČTK
