Svět v loňském roce přišel o zhruba 37 500 kilometrů čtverečních tropických deštných pralesů. To je zhruba polovina rozlohy České republiky. Největší úbytek připadá na Brazílii, následují Kongo a Bolívie, uvedla dnes agentura EFE s odkazem na studii amerického ústavu World Research Institute (WRI). Meziročně se ale úbytek plochy deštného pralesa snížil.
O zhruba 15 000 kilometrů čtverečních se snížila plocha deštného pralesa v Brazílii. To je zhruba půl procenta rozlohy deštného pralesa v zemi, který představuje zhruba třetinu tohoto druhu lesů na světě. Od roku 2016 tento latinskoamerický stát přichází nejméně o 10 000 kilometrů čtverečních pralesa ročně. Dalších 4 990 kilometrů čtverečních bylo zničeno loni v Kongu a 2 900 kilometrů čtverečních v Bolívii.
Meziročně se zničená plocha deštných pralesů snížila o 11 procent. Velkou zásluhu na tom má Indonésie, kde se zničená rozloha snížila meziročně o čtvrtinu. „Indonésie zaznamenala klesající míru zničeného lesu pátým rokem po sobě, což ukazuje, že opatření zavedená vládou a závazky soukromého sektoru začínají mít účinek,“ uvedl WRI.
Podle koordinátorky WRI v Brazílii Fabioly Zerbiniové je ochrana deštných pralesů celosvětově významná kvůli schopnosti těchto lesů zachytit oxid uhličitý a také proto, že v pralesích žije velký počet druhů zvířat. Podle odhadu WRI ničení deštného pralesu uvolnilo vloni do atmosféry na 2,5 gigatun oxidu uhličitého, což zhruba odpovídá ročním emisím ze spalování fosilních paliv v Indii. Celkově deštné pralesy zadržují zhruba 861 gigatun oxidu uhličitého.
Deštný prales čelí výraznému úbytku především na západě Brazílie. V loňském roce se země zavázala k větší ochraně těchto lesů. Vláda prezidenta Jaira Bolsonara ale čelí kritice, že ochranu nebere vážně a že její postoj usnadňuje ničení pralesů.
Rozlohu pralesů WRI vypočítává na základě satelitních snímků ve spolupráci s Marylandskou univerzitou.
ČTK
