Šedesát let trvá testovací období pro to, jaké stromy by mohly být vhodné pro měnící se české klima. „Tolik času ale lesníci k dispozici nemají. Musejí zalesnit holiny, které vznikají po kůrovcové kalamitě," říká reportérka Michaela Rambousková, jež se suchu, kůrovci a stavu českých lesů dlouhodobě věnuje.
Část expertů by byla pro to, aby se zkusily stromy, které tradičně rostou například v Portugalsku nebo Řecku. Jejich odpůrci poukazují na to, že bychom si zadělali na stejný problém jako dnes. A to kůrovcem zničené smrkové porosty na Vysočině, nebo borovicové usychající lesy v jiných lokalitách.
Celý článek najdete zde.
Komentáře
I za naši politickou elitu a mlčící Mze...
Proč nepíšete, že předci zavedli proti kůrovcová opatření, která tu 300 let skvěle fungovala...., proč nepíšete, že neměly prostředky dnešní doby, chemii, stroje, harverstory, že vše odedřeli rukama !!
Už se nemohou bránit-tak do nich !!
Z vyprávění vím, že ve vsi se topilo pařezy, které knížecí hajný prodával kus za 20 krejcarů, ale musil jste si ho sámi vykopat a odvézt, nemluvě o štípání.
Žádný plyn či tepelná čerpadla.
Takže otop se řešil tak, protože i klest se platil, že za bezměsíčné noci vyrážela parta s žebříčkem a pilkou a ořezávala větve, kam až se dostala, pokud je nezmerčil hajný.
Kampak kůrovec. Proto, a taky díky pytlákům, to tak "skvěle" fungovalo.
Dřív se hromady klestu prodávaly a dokonce i dražily, později pálily, klest tak musel z lesa zmizet do jarního sázení. Dnes hromady těžebních zbytků musí vyschnout, než přijede štěpkovač, leckde až v dalším roce, takže malý brouček i velký brouk mají dostatek času nerušeně se pomnožit pro žír v příštím roce s velkou jistotou, že na lapač či lapák nenarazí.
Největší chybu vidím v převratném objevu, že kůrovec není nepřítel č. 1 smrkového lesa, ale jakýsi "přírodní indikátor ukazující, kde předchozí generace lesníků udělaly chybu".