Dobře utajená privatizace státních lesů. Toho se bojí ochránci přírody, ale i různí výletníci a trampové. Zatím se o tom jen šušká a pro spoustu lidí jde o velkou neznámou. Na problém ParlamentníListy.cz upozornili lidé z Vojenského historického sdružení Brdy. Po hodně náročné dotazovací akci na Ministerstvu životního prostředí se ParlamentníListy.cz dozvěděly, že až taková pohroma možná nehrozí.

”Do konce minulého roku ze zákona nebylo možno rozprodat lesní pozemky ve vlastnictví státu, nyní to již možné je. A nikdo si téhle legislativní změny ani nevšiml,” napsali nadšenci z Vojenského historického sdružení Brdy (VHSB) do redakce. Ostatně už jsou prý zoufalí, protože nikdo se jejich zdviženým ukazováčkem ve smyslu ”Pozor, rozkrádání země pokračuje” nezabýval. I různé ekologické organizace to nechalo chladnými. A tak si na to zčásti posvítily ParlamentníListy.cz.

Absolutní nezájem

Občanské sdružení VHSB prý všude narazilo na betonovou zeď nezájmu. ”Snažili jsme se na to s pár kamarády upozornit, ale narazili jsme na naprostý nezájem. A publikovat to na webech, které navštíví pár desítek či stovek lidí, vůbec nic neřeší,” napsali členové na úvod. Na možný a novými zákony upravený výprodej lesů přišli při sledování procesů optimalizace, které se dějí ve Vojenském újezdě Brdy. Tamní nedotčená krajina začne být totiž na konci roku 2015 ohrožena turistickým humbukem a vším, co s ním souvisí.

Členové VHSB při svém pátrání po různých formách ochrany přírody a krajiny přišli na dobře skrývané a nebezpečné dění v Parlamentu, kterého se začali bát. Do ParlamentníchListů.cz proto poslali svou právní analýzu.

Poslední bohatství země

Podle ní jde v krátkosti o to, že došlo bez diskuse k zásadní změně upravující nakládání s lesními pozemky v majetku státu. Doposud totiž platil paragraf, dle nějž nebylo možno státní pozemky v lesích převádět z majetku státu na jiné osoby, ale to se podle rozboru VHSB od letošního roku změnilo. Změna byla schována pod hlavičku nového zákona o státním pozemkovém úřadu a změně některých zákonů, a z toho plyne resumé, že je nyní možno tyto lesní pozemky ve vlastnictví státu, které mají v současnosti rozlohu 1 557 321 hektarů, což je asi šedesát procent všech lesů v Česku, rozprodat. Jde o poslední bohatství země, které ještě nebylo zprivatizováno. Vyjádřeno pouze cenou dříví na stojato se jedná o zhruba 450 miliard korun.

Podle VHSB se možnosti pro privatizátory lesů ještě rozšiřují sněmovním tiskem 934. Ten nyní prochází legislativním kolečkem, takže nikdo moc neví, co v něm nakonec zbude a co bude vyňato. Dle prvního znění jím byl umožněn prodej státních pozemků v chráněných krajinných oblastech bez předchozího souhlasu Ministerstva životního prostředí. Navíc obsahoval zvrhlý paragraf, podle nějž měla být nezcizitelnost, tedy neprodejnost, nezastavěných pozemků ze zákona pouze v národních parcích, národních přírodních památkách a národních přírodních rezervacích. Zato v přírodních rezervacích a přírodních památkách souhlasu MŽP potřeba bylo, ale jeho vydání bylo spojeno se lhůtou šedesáti dnů, po jejímž uplynutí by bylo vše hodnoceno, jako souhlas MŽP. ”Víme, jak to u nás chodí. Chudáci úředníci to nestihnou a bude hotovo,” sýčkovali lidé z VHSB. Nicméně, jak již bylo výše zmíněno, tento dokument je v procesu a změny v něm mohou být dalekosáhlé.

Nezájem zainteresovaných

Fakt, že od popsaných závěrů dávají všichni ruce pryč, dokládá třeba i reakce tiskového mluvčího Správy NP a CHKO Šumava Pavla Pechouška. ”To není dotaz na nás. Spíš se obraťte na nějaké legislativce. Lesu zdar,” napsal. Nicméně jestli hrozí, že se budou moci bez větších omezení prodávat lesy v chráněných krajinných oblastech, tak by o tom měl přinejmenším něco vědět.

Na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) na jednoduchý dotaz ParlamentníchListů.cz, jestli je výše zmíněná právní analýza pravdivá a výprodej lesů dostal zelenou, nejdříve přes měsíc nereagovali. ”S nekomunikací MŽP máme dost zkušeností ohledně projednávání záměru na vyhlášení CHKO Brdy,” svěřili se nám se svými zkušenostmi lidé z VHSB. Nakonec po opětovném obvolání několika úředníků z tiskového oddělení a po dotazech u samotného ministra odpověděli. A to velmi složitě.

První odpověď z ministerstva

Aby nedošlo k dezinterpretaci, otiskujeme odpověď v plném znění. ”Ve svém mailu upozorňujete na skutečnost, že 1. ledna 2013 vstoupil v platnost zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změně některých zákonů, který zrušil zákon č. 95/1999 Sb., o převodu zemědělských a některých lesních pozemků ve vlastnictví státu, a podle Vás tím údajně došlo ke zrušení zákazu prodeje státního lesního majetku v současné rozloze 1 557 321 hektarů. V této souvislosti uvádím, že správa lesů ve vlastnictví státu spadá do obecné působnosti Ministerstva zemědělství. V gesci Ministerstva životního prostředí jsou pouze lesy na území národních parků. Zrušený zákon č. 95/1999 Sb. nezakazoval prodej státního lesního majetku, ale pouze zabraňoval rozdrobování státního lesního majetku při vydávání náhradních restitucí podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (restituční zákon). Zákon neumožňoval převod zemědělských a lesních pozemků, jejichž převodu brání restituční zákon (například pozemky bývalých církevních lesů na ploše asi 140 000 hektarů), lesních pozemků v lesích ochranných a lesích zvláštního určení, lesních pozemků v lesích hospodářských o souvislé výměře větší než 10 hektarů, zemědělských a lesních pozemků ve vojenských újezdech, zemědělských a lesních pozemků v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a v prvních a druhých zónách národních parků. Na sdělení, zda požadované pozemky jsou, respektive nejsou z převodu vyloučeny, měly správní úřady lhůtu 30 dnů; tato sdělení se nevydávala ve správním řízení. V § 17 byly vymezeny lesní pozemky určené k převodu (odloučené lesní pozemky), v § 18 byly stanoveny podmínky pro bezúplatný převod některých odloučených lesních pozemků na obce. Vzhledem k dokončování restitučního procesu nebude mít vypuštění zákazu převodu lesních pozemků v lesích ochranných a v lesích zvláštního určení žádný negativní dopad. Zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a změně některých zákonů, jehož předkladatelem bylo Ministerstvo zemědělství, ve své části čtvrté významně změnil § 4 zákona č. 289/1995 Sb., o lesích (lesní zákon) a rozšířil ho o podmínky převodu náhradních pozemků oprávněné osobě (restituentovi), tedy de facto převzal modifikované znění § 17 a § 18 ze zákona č. 95/1999 Sb.,” napsal tiskový mluvčí MŽP Matyáš Vitík.

Druhá odpověď z ministerstva

A pokračoval. ”Dále upozorňujete na sněmovní tisk č. 934, který se týká novely zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Návrh novely mění a zpřesňuje některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). V nově navrženém § 61b ZOPK je přehledně uveden postup při zcizování pozemků a staveb ve zvláště chráněných územích. Odstavec jedna zmíněného § 61b zachovává zákaz zcizování nezastavěných pozemků v národních přírodních památkách (NPP), národních přírodních rezervacích (NPR) a v národních parcích (NP). Zcizení pozemků a staveb ve vlastnictví státu nacházejících se na území přírodních památek a přírodních rezervací je možný, ovšem s předchozím souhlasem Ministerstva životního prostředí (MŽP). Půjde o pozemky v přírodovědně nejcennějších územích s nejpřísnějšími stupni ochrany. Podle navržené právní úpravy nebude souhlas MŽP vyžadován k převodu pozemků na celém území chráněných krajinných oblastí a v ochranných pásmech všech zvláště chráněných území. Jedná se o značně rozsáhlá území s intravilány měst a obcí. Nezbytnost souhlasu MŽP se zcizením (převodem)  se bude týkat i pozemků ve správě státních podniků (například  Lesy ČR a další). Navržená právní úprava zavádí pro MŽP kompetenci vydání předchozího souhlasu ke zcizení pozemkůa staveb ve zvláště chráněných územích ve lhůtě do 60 dnů od doručení žádosti. Podle dosud platného postupu zakotveného v zákoně č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky,  kontrolovalo MŽP právní a ekonomické náležitosti smluv o převodu státního majetku ve správě resortních organizací a vydávalo následný souhlas s těmito smlouvami. Souhlas nebyl vydáván ve správním řízení, bez souhlasu MŽP nenabyla smlouva o převodu platnosti. Cílem úpravy navržené a předkládané Ministerstvem financí je sjednocení právní úpravy a snížení administrativní náročnosti při převodech státních pozemků. Vzhledem ke skutečnosti, že se rozhodnutí o předběžném souhlasu MŽP nebude vydávávat ve správnímřízení, je možnost marného uplynutí lhůty u významných pozemků nepravděpodobná. V případě rozhodnutí o nesouhlasu musí MŽP určit, která organizační složka státu nebo státní organizace v jeho působnosti tento majetek převezme do své správy,” zakončil Vitík, čímž vlastně komplikovanější formou označil obavy VHSB za neoprávěné. Více informací prý může poskytnout Ministerstvo financí a Ministerstvo zěmědělství.

Naštvaný starosta

Ostatně o strachu z bezperecedentní privatizace lesů už ParlamentníListy.cz psaly. Šlo o obvinění tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska starostou obce Vítějeves Petrem Havlíčkem. Ten tehdy napsal, že jde o ”Kalouskův megatunel”. ”Stát se chce zbavit slepice, která trvale snáší zlatá vejce. A já se ptám proč? Proč by se měl stát zbavit trvalého, nikdy nekončícího, příjmu? Co může přimět politiky k tak hloupému kroku? Odpovědi znám jen dvě. První je hloupost a ta druhá je korupce. Lze připustit ještě jeden důvod. Politická reprezentace přivedla náš stát do takového finančního marastu, že jí nic jiného, než prodávat svůj lukrativní majetek, již nezbývá.  Prodejem lesů se obrovský státní dluh dá na chvíli jen pozastavit, ale o budoucí nikdy nekončící výnosy, který les naší zemi po staletí přináší, toto politické šlendriánství budoucí generace připraví,” rozvedl své obavy starosta Havlíček.

”Ministerstvo financí nic takového nenavrhuje. Ministr financí Miroslav Kalousek nic takového neřekl. Odmítáme odpovědnost za duševní rozpoložení pana starosty Havlíčka,” sdělil tehdejší mluvčí zmíněného resortu Ondřej Jakob. ParlamentnímListům.cz následně řekl, že je to na Ministerstvu zemědělství a podivil se, že se o to vůbec staráme.

Kolem inkriminovaných zákonů se toho pod pokličkou děje opravdu hodně. Na stole leží i dost hororové scénáře. Nicméně zde proti sobě stojí dva právní názory a správnost jednoho před druhým je dost těžko dokazatelná. Až čas tedy ukáže, jestli se z tuzemských lesů stanou turistické satelitní enklávy neklidu či ne.