Začátek diskuse o přeobsazení vrcholných funkcí v EU dnes na summitu v Bruselu zdržel spor o formulaci části závěrů, souvisejících se snahou o uhlíkovou neutralitu společenství k roku 2050. Z diplomatických informací plyne, že proti pohledu většiny států EU, které podobnou zmínku v usnesení chtěly, vystupoval především polský premiér Mateusz Morawiecki, námitky měla i ČR. Státy se tak po několika hodinách debaty nedokázaly dohodnout, že by v roce 2050 měla mít EU nulové čisté emise, v přijatých závěrech nakonec jen poznámka pod čarou uvádí, že to tak má být "podle velké většiny členských zemí".
Úsilí o neutrální čisté emise CO2 znamená snahu snížit čisté emise téměř k nule a ty vzniklé vyvážit projekty, které mohou oxid uhličitý vstřebat. Mezi ně patří například zalesňování. Zároveň by se měla energetika orientovat směrem od ropy, uhlí a plynu více na větrnou a slunečnou energii nebo biopaliva. To si ale vyžádá i masivní investice.
Nakonec odsouhlasené závěry dnešního jednání tak uvádí, že Evropská komise i členské země mají pracovat na přípravě kroků, které zajistí přechod unie k uhlíkové neutralitě v souladu s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 při zachování konkurenceschopnosti evropského průmyslu a zachování sociální rovnováhy. Zohledněna má být také konkrétní situace v různých zemích unie i právo zemí EU rozhodovat si samostatně o tom, z jakých zdrojů hodlají svou energii vyrábět.
Opačný názor než polská strana zastávali především německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Poláci podle dostupných informací v jednu chvíli navrhovali dnes téma zcela vypustit a odložit na pozdější termín.
S tím, že by se summit měl zavázat k uhlíkové neutralitě EU v roce 2050 měl před jednáním problém i český premiér Andrej Babiš, Praha se podle diplomatických zdrojů snaží o to, aby ambice EU byly "realistické".
"Já si neumím představit, že v roce 2050 nebudou žádné emise," řekl před jednáním novinářům Babiš, podle něhož by se unie měla spíše soustředit na krátkodobější klimatické cíle stanovené k roku 2030. Nový závazek podle něj nesmí ohrozit české hospodářství ani zaměstnanost. ČR by si rovněž chtěla nadále sama rozhodovat o energetickém mixu, dodal.
Polský premiér Morawiecki podle informací ČTK například připomínal, že různé země unie mají - už od konce studené války - různé startovací pozice a státy z východu unie nemohly, třeba ohledně jaderné energetiky, dělat podobná rozhodnutí jako země ze západu. Žádal také spravedlivější rozdělení závazků, které by na sebe země braly.
Francouzský prezident svým kolegům připomněl, že z pohledu průmyslu je polovina 21. století v zásadě za dveřmi. A tak volby ohledně využívání jaderné energetiky či obnovitelných zdrojů je třeba učinit už nyní, pokud má být k roku 2050 příslušný cíl splněný. Otázkou věrohodnosti EU pak podle Macrona bude unijní postoj na zářijové klimatické konferenci OSN.
Výsledek dnešní asi tříhodinové diskuse vzápětí v tiskové zprávě kritizoval Wendel Trio, evropský šéf Climate Action Network (CAN), která celosvětově sdružuje více než 1700 nevládních organizací zabývajících se ochranou ovzduší. Ambiciózní dohodu podle něj zablokovalo polské, české, estonské a maďarské veto. "Těžko věřit, že tyto vlády, vedené úzkým zájmem svého znečišťujícího průmyslu, uspěly se svým odporem k široce podporovanému a velmi potřebnému posílení evropských klimatických ambicí," uvedl v prohlášení pro média.
Chování středoevropské skupiny označil za "velmi nebezpečné" také Jagoda Munic, evropský ředitel organizace Friends of the Earth. Platí podle něj navíc, že i kdyby se většina zemí EU skutečně rozhodla stát se k roku 2050 klimaticky neutrálními, je to příliš pomalé v zájmu toho, aby se podařilo udržet globální oteplování pod domluvenou hodnotou 1,5 stupně Celsia.
