ŠUMAVA Zadržet vodu v krajině je po loňském suchu jedním ze společných klíčových úkolů ochránců přírody i zemědělců. Splnit tento úkol pomáhá i obnova šumavských rašelinišť a dalších mokřadů, které nevhodným způsobem odvodňovali hospodáři v minulém století.
Vzkřísit odvodněná rašeliniště na Šumavě se odborníci pokoušejí od roku 1999. Zatím se jim podařilo znovu zavodnit přes 600 hektarů dříve poškozených lokalit. Letos se správa národního parku pokusí na obnovu získat téměř 140 milionů korun z evropského dotačního programu Life.
Pokud by se podařilo peníze získat, bylo by možné v podstatně kratší době změnit podobu mnohem větší rozlohy rašelinišť. Těch je na území národního parku a chráněné krajinné oblasti přes čtyři tisíce hektarů, více než polovinu ale poškodily meliorační úpravy a odvodňování.
„Díky penězům z programu Life by se mohlo podařit obnovit dalších 1 600 hektarů rašelinišť. Navíc za mnohem kratší dobu. Žádost budeme podávat v září," říká ředitel Správy Národního parku Šumava Pavel Hubený.
Mezi rašeliništi vytipovanými k revitalizacím nebude chybět ani to u Vlčích Jam blízko hraničního přechodu Strážný, kde se rašelina průmyslově těžila. Zkušenost s obnovou podobné lokality odborníci už mají. V roce 2012 se totiž podařilo otevřít naučnou stezku upraveným Soumarským rašeliništěm.
„S Lesy České republiky jako majitelem území se nám podařilo dohodnout obnovy rašelinišť na pravém břehu Lipna. Z dalších známých míst by měla být do programu zařazena rašeliniště v okolí Filipovy Huti, na Stožecku nebo v okolí Českých Žlebů," vypočítala vedoucí programu obnovy rašelinišť Iva Bufková.
Pokud park se žádostí uspěje, mohl by začít čerpat peníze už v příštím roce. Jednotlivé práce bude zadávat prostřednictvím soutěží dalším podnikatelům. „Díky tomu po dobu pěti let nabídneme hodně pracovních míst," slibuje Hubený.
V obnově vybraných území odborníci využijí znalosti z terénu, které sbírali v posledních desetiletích v různých podmínkách. Budou se tak moci pustit i do náročnějších akcí, na něž by si dříve netroufali. „Kromě klasických vrchovišť se bude obnova týkat i rašelinných lesů a dalších mokřadů a znovu bude zahrnovat i zásahy do dříve napřímených vodních toků," popsala Bufková.
Vracejí se vzácné rostliny
Prohloubení a napřímení vodních toků, které se v minulosti na Šumavě intenzivně provádělo, mělo efekt v podobě rychlého odtoku vody a vysoušení vzácných stanovišť. Obnova mokřadů a návrat potoků do původních mělkých a meandrujících koryt má za cíl obnovení biotopů pro vzácné rostliny a živočichy, ale za současných podmínek klimatické změny také zadržení vody.
„Program revitalizace mokřadů na Šumavě se v tomto smyslu od devadesátých let minulého století částečně posunul od záchrany nejcennějších území právě k zadržení vody. To se stává nejen na Šumavě prioritou," podotýká Bufková.
Kromě samotné obnovy bude možné peníze z grantu využít i na sledování revitalizovaných míst v následujících letech. I to se zatím daří jen částečně. Přesto je jasné, že projekty přinášejí své výsledky. Už několik měsíců po provedených zásazích jsou rašeliniště schopná zadržovat více srážek a hladina podzemní vody stoupá často i o desítky centimetrů.
Plánovaná „pětiletka" intenzivních revitalizací by tak měla pomoci zadržet na Šumavě miliony kubíků vody. Na některá místa se navíc po jejich opětovném zavodnění vrátily i ohrožené druhy rostlin. „Před několika lety bych si ještě netroufla něco takového tvrdit, ale příroda dovede lepší podmínky rychle využít a objevují se i druhy opravdu vzácné, které se většinou vyskytují jen na dříve neporušených stanovištích," dodává Bufková.
***
Fakta Obnova rašelinišť na Šumavě Správa NP Šumava s nimi začala v roce 1999 a dosud se podařilo obnovit zhruba 600 hektarů. Nejdřív se zaměřovala na záchranu nejcennějších stanovišť, v posledních letech nabývá na významu snaha o zadržení co největšího množství vody, což má význam při prudkých deštích i v období sucha. Mezi nejznámější už obnovená rašeliniště patří ta u Březníku, Rokytská slať nebo Soumarská slať. Mimo rašeliniště se revitalizace zaměřují na obnovu mělkých koryt šumavských potoků. V příštích pěti letech by chtěla správa parku obnovit dalších 1 600 hektarů rašelinišť v NP i CHKO Šumava.
