Název: Šumavské stromy barví chemie
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum: 02.07.2007
Autor: VÁCLAV JANOUŠ
Rubrika: Jižní Čechy
Postřik proti kůrovci v národním parku přerušilo počasí. Lidé dřevo poznají: má červenou nebo zelenou barvu
Šumava - Nezvykle červené a zelené smrky mohou nyní vidět návštěvníci Šumavy. Správa národního parku totiž začíná stříkat na kmeny, které zlámal lednový orkán Kyrill, chemický postřik. Nasazení chemikálií v parku povolila vláda. Důvod? Lesníci tak chtějí zahubit kůrovce, který nyní začíná napadat i stojící stromy.
V takovém rozsahu jako nyní se nikdy chemie v národním parku v minulosti nepoužívala. Postřik je výjimečný i proto, že v parku popadalo téměř 800 tisíc kubíků dřeva, což je osminásobek běžné roční těžby.
V druhých zónách jihočeské části Šumavy každým dnem začnou chodit lesníci a stříkat na ležící stromy naředěný roztok, který mají v desetilitrových kanystrech na zádech.
"Chtěli jsme již začít, už máme připravený postřik, ale podařilo se nám nastříkat jen pár stromů a pokazilo se počasí. V dešti nelze stříkat," řekl náměstek ředitele správy parku Libor Hošek.
Lesníci přitom musí postříkat v parku sto padesát tisíc kubíků dřeva - pro srovnání zhruba pětinu popadaného dřeva po lednovém orkánu Kyrill.
"Vyčkáváme, až vše oschne, pak se do toho pustíme naplno," řekl vedoucí lesní správy Prášilsko Václav Adámek.
Schválený postřik je nejméně nebezpečný z látek, které se smí v Česku používat. Jed na kůrovce účinkuje měsíc. Lesníkům tak bude stačit postříkat stromy jednou. Po každém postřiku se stromy ještě stříkají barevně, aby bylo jasné, že jsou ošetřeny chemií: "Červeně obarvené stromy jsou ty na skládkách, zelené jsou padlé stromy a ležící v porostech. Stříkat budeme až do poloviny září," vysvětluje Hošek. Používání chemie kritizují ale ekologičtí aktivisté. "Chemie není dobrým nápadem, protože může hubit i velmi potřebné druhy hmyzu. Spíše se měly stromy třeba loupat a v horských oblastech by se měl les ponechat volnému vývoji," míní aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Postřikovat se bude pouze ve druhých zónách parku, a to jen na přesně určených místech. "Tedy tam, kde nejsou zdroje pitné vody, prameniště, netečou tudy řeky nebo nejsou rašeliniště. Postřikovače mají stálý tlak. Tak by chemická látka měla kapat na zem co nejméně," vysvětluje náměstek ředitele šumavského parku Libor Hošek.
Podle lesních odborníků lze nyní Šumavu rozdělit do tří pásem ohrožení kůrovcem a existují i tři scénáře, jak kůrovcová kalamita i přes postřik bude vypadat. Podle optimistického scénáře zasáhne jen pásmo s nejvyšším rizikem - tedy místa nejvíce postižená Kyrillem.
Podle realistického scénáře nalétne škůdce na většinu plochy nejrizikovějšího pásma - do smrkových monokultur nezasaženy zůstanou jen rašeliniště či doliny.
A podle nejhorší varianty napadne veškeré lesy kromě dolin s vodními toky, rašeliništi či mladými smrkovými lesy.
"Je téměř jisté, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tří let od poškození stromů větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku," říká Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie lesa ve slovenském Zvolenu, který vypracoval studii rozšíření kůrovce.
Orkán Kyrill v Jihočeském kraji polámal více než 4 miliony krychlových metrů dřeva. Škody odborníci přirovnávají k dosud největší kalamitě na Šumavě z roku 1870.
"Máme připravený postřik, ale podařilo se nám nastříkat jen pár stromů a pokazilo se počasí."
náměstek ředitele správy parku L. Hošek
***
Válka s kůrovcem
Odborníci se bojí kůrovcové kalamity na Šumavě. V lesích totiž po orkánu Kyrill leží mnoho padlých stromů. "Je téměř jisté, že gradace kůrovce vznikne do dvou až tří let od poškození stromů větrem. Proto letos je největší šance ovlivnit další vývoj kalamity a vytěžit polomové dřevo do března příštího roku," říká Rastislav Jakuš z Ústavu ekologie lesa ve slovenském Zvolenu.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy
Monitoring médií
- úterý 16. červenec 2024
- Jednání k vypořádání připomínek vůči plánovanému NP Křivoklátsko bylo zrušeno (ČTK)
- CENIA se podílí na budování přeshraničního systému včasného varování proti lesním požárům (MŽP)
- Požár po pálení klestí: ve Skuhrově nad Bělou zasahovaly tři hasičské jednotky (rychnovsky.denik.cz)
- Lesní správa Český Rudolec likviduje následky bouře v okolí hradu Landštejn (jcted.cz)
- Bouře působí miliardové škody, důsledná dokumentace je klíčová (ct24.cz)
- Myslivci přijdou o vliv a bude to dobře, míní šéf lesnické organizace (Hospodářské noviny)
- Novou naučnou stezkou provedou hajný Viktor s mnichem Fortunátem (Olomoucký deník)
- Kdo zaplatí nadbytečné kontroly odlesňování? Nikdo se nehlásí (ekonomika.iDNES.cz)
- Až poznáme, co krajina uměla před odvodněním, začneme vodě její prostor navracet. Lukáš Linhart vysvětluje, proč je dobré mít mokřady (ekolist.cz)
- MŽP svolalo jednání k NP Křivoklátsko, podle starostů ze dne na den (ČTK)
Poslední komentáře
-
Jakub Hruška: Česká krajina zažívá krizi biodiverzity. V přírodě ubývá hmyzu, ptáků, v podstatě všeho (novinky.cz)
Tento vědec hrozí kůrovci a že za další desetiletí opět vše sežerou...že ... -
Naše lesy nesežral kůrovec, ale klimatická změna, tvrdí entomolog Hulcr (ČRo - plus.cz)
Pindy a pindy... vědci lesy nezachrání, může to být jen motivovaný ... -
Ve státech EU se zvyšují požadavky na odložení EUDR
" V důsledku toho stojí v současnosti dřevozpracující průmysl před ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Taky dobrý čtení. -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Fakt by to měl celý přečíst každej, kdo o ní začal snít. Nikde jinde ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
Douglaska nepřežívá pod 900 mm ročních srážek. Kolik že naprší u ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A úplně "ideál" 8) je pak sadit douglasku na borové lokality. 8) " ... -
Ovlivňuje borovice lesní růst douglasky tisolisté?
A pár foteček, pro ty, co jí plánují sadit.