Šumava – Jednou z letošních připomínek dvacátého výročí od vyhlášení Národního parku Šumava se stal odborný seminář s názvem: Lesnictví – osvědčená cesta pro zachování kulturní krajiny a racionální ochranu přírody na Šumavě. Akce se konala ve Vimperku na sklonku minulého týdne.

Z úst lesnických odborníků zazněla velice kritická hodnocení stavu lesů v šumavském parku. Na seminář přijeli také experti z Generálního ředitelství Lesů Slovenské republiky a zástupci občanského sdružení Matěj Korvín, které je na Slovensku proti tamní přebujelé ochraně přírody. Nechyběli zde ani bavorští sousedé: Hubert Demmelbauer je předsedou Hnutí na ochranu Bavorského lesa, Pavel Štorch ze Správy Národního parku Bavorský les.

Učastníci vyrazili do osady Bučina u Kvildy. Tam odhalili památník s názvem Šumavským lesům – na paměť násilí. Na něm se sešly více než dvě stovky lidí z řad odborné a laické veřejnosti. Vyjádřily se, že poškození a změny ve struktuře lesů Národního parku Šumava, za posledních dvacet let se neměly stát.

Vedle dnešního památníku je ponecháno na ukázku torzo „Železné opony”, která dříve ohraničovala Šumavu. Násilí na lidech však později vystřídalo násilí na lesích a krajině. Uschly lesy kolem státní hranice v délce jedenačtyřiceti kilometrů. Vznikla „Suchá opona Šumavy”.

Kolem Bučiny jsou ještě lesy zelené a účastníci slavnosti vyslovovali přesvědčení, že to takmábýt.

Památník, který přišli odhalit, bude trvale připomínat šumavskou lesní tragédii na přelomu dvou tisíciletí a éru fanatické ideologie divočiny. Památník bude mementem, že se to nemělo stát. Památník má mluvit za staré a vysloužilé lesníky – pro něž je dnešní stav urážkou. Ti, se stavovskou ctí a lesnickým cítěním – oddáni lesnické službě – pracně po desítky let – spoluvytvářeli smysluplné hodnoty, které národní park zničil a jejich poctivou práci zneuctil.

Památník vznikl díky mecenáši zelené Šumavy doktoru Františku Taliánovi a díky občanskému sdružení Zachraňme Šumavu.

V zastoupení prezidenta republiky promluvil jeho poradce Josef Kalbáč. Předsedkyně Poslanecké sněmovny České republiky Miroslava Němcová nepřijela, ale zaslala projev, který účastníkům přednesl její poslanecký kolega Jan Bauer.

Předsedkyně sněmovny se mimo jiné zmínila, že: „Nezapomínáme na násilí páchané na šumavských lesích, které se budou zotavovat ještě celá desetiletí. Mám na mysli aktivity fanatických „ekologů, po nichž zbyly jen suché pahýly.” Předsedkyně Němcová podpořila lesníky, kraje, obce a jejich obyvatele v jejich řešení šumavského problému a uvedla: „Děkuji všem, kteří se nedívali nečinně na tragický pokus a omyl těchto let, během něhož část šumavských hvozdů zmizela. Vím, že nemohli zasáhnout jak cítili, chtěli a potřebovali. Stojím za nimi i nadále a budu je vždy podporovat.”

Památník odhalila také předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. Účastníci setrvali v zamyšlení a nad Bučinou se nesly hlaholy Rekviem šumavským lesům v podání trubačů lesních rohů lesnických škol píseckých.

Každý účastník si odnesl na památku i k poučení knihu Suchá opona Šumavy od autora Petra Martana, která vyšla třicátého září. Na obálku knihy připojil recenzi prezident republiky Václav Klaus (viz rámeček).

Násilí na lidech vystřídalo násilí na lesích a krajině. Uschly lesy kolem státní hranice v délce jedenačtyřiceti kilometrů. Vznikla Suchá opona Šumavy.

organizátoři semináře

Prezident ČR Václav Klaus ke knize Suchá opona Šumavy:

Je dobře, že právě v dnešní době, vychází tato hezky a odpovědně pojatá knížka Petra Martana. Jeho pohled reprezentuje ty, kdo jsou dnes nejméně slyšet: dobré hospodáře a skutečné obyvatele Šumavy, kteří se ve svém praktickém životě musejí denně prát s ničivou ideologií některých takzvaných ekologů. Zvláště dnes, v době vyostřených sporů o budoucí osud jednoho z nejkrásnějších míst naší vlasti, je takovýto uvážlivý, hlubokou zkušeností i čísly podložený pohled nesmírně cenný. Byl bych rád, kdyby si našel hodně čtenářů – zvláště těch, kteří o dění na Šumavě vědí jen z našich médií. Václav Klaus