PRACHATICE/OSTRAVA - Nepřipustit těžbu dřeva v bezzásahových oblastech Národního parku Šumava (NPŠ) a zajistit ochranu vzácných druhů fauny a flory žádá ministra životního prostředí Tomáše Chalupu (ODS) nově vzniklá platforma ŠumavaPro.

Založilo ji 45 občanských sdružení, odborníci a osobnosti v reakci na připravované kroky ředitele parku Jana Stráského proti kůrovci, řekli včera novinářům v Prachaticích zakladatelé sdružení a zároveň signatáři výzvy k záchraně NPŠ.

Signatáři ve výzvě píšou, že hlavním posláním národního parku je zachovat na významné ploše nerušený vývoj přírody, a požadují na ministrovi, aby nepřipustil těžbu dřeva na stávajícím území ponechaném přírodě, které tvoří 30 procent plochy parku. Žádají ho též, aby zabránil převodům pozemků v majetku státu na soukromé osoby a nepřipustil výstavbu ve volné krajině. Stráský žádá na ministerstvu životního prostředí (MŽP) vyhlášení kalamitního stavu, aby mohl proti kůrovci zasáhnout i v dosud bezzásahových oblastech parku.

Ministerstvo by mělo rozhodnout tento týden. Má se kácet v okolí Prášil, Srní, Modravy, Borových Lad, Českých Žlebů a Stožce. Pokácené stromy by podle návrhu Stráského měly zůstat na místě, kde budou zbaveny kůry. Vědci se ale obávají rozsáhlých holin. Po obdobných asanačních těžbách v minulosti se otevřel les orkánu Kyrill.

Naopak tvrdý zásah proti kůrovci má podporu ze strany představitelů obcí v národním parku. Jejich stanovisko podpořila i Kancelář prezidenta republiky. Na stranu Stráského se postavilo také Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).

Podle vědců za požadavky těžby dřeva stojí dřevařská lobby. Loni bylo v lesích parku vytěženo rekordních 347 000 metrů krychlových napadeného dřeva. Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení 135 území prvních bezzásahových oblastí. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové oblasti nechat přirozenému vývoji a mezi oběma územími primárně proti kůrovcovi zasahovat. Ministr Chalupa včera řekl, že má zhruba představu, jaké by řešení mělo být, ale nerozhodne bez oponentního posudku, jehož zpracování zadal. Ministr pouze řekl, že podle jeho názoru se nemusí proti kůrovci zasahovat úplně všude.

Scelit první oblasti a celkově je zmenšit

Člen Jihočeského krajského zastupitelstva za KSČM Luboš Dvořák přiznává, že jako člověk »trochu ekologicky zaměřený« má s kácením v prvních zónách problém. Na druhou stranu přiznává, že v současné situaci je každé řešení špatné. »Špatnými zásahy minulého vedení NPŠ bylo podle mě úmyslně způsobeno přemnožení

kůrovce, aby mohla tehdejší správa parku těžit prakticky bez omezení s odkazem na kůrovcovou kalamitu.« Dvořák vidí velký problém v tom, že těch oblastí je 135, jsou velmi malé a jsou rozeseté po celé ploše NPŠ. »Protože pokud necháte kůrovce v prvních zónách, tak do druhých zón také naletí a pak nezbude, než vykácet pásy okolo prvních zón tak velké, že vykácíte prakticky celou Šumavu.« Řešením by podle jeho názoru bylo přijetí zákona o NPŠ. »Ten by měl sloučit nejcennější první oblasti do čtyř až pěti souvislých oblastí.« Celková rozloha prvních zón by se podle něj měla výrazně zmenšit: „Rozloha Národního parku Bavorský les je oproti NPŠ zhruba třetinová, a obsahuje zhruba 30 % prvních zón. Z tohoto porovnání vychází, že rozloha prvních zón v NPŠ by neměla být víc než 10 %, a ne 30 – 50 %, jak si představují ekologové,“ dodal Dvořák.