VSTUPUJEME DO JEDNOHO Z VELKÝCH PŘELOMOVÝCH OBDOBÍ V ŽIVOTĚ STŘEDOEVROPSKÉHO LESA
Od vrcholu kůrovcové kalamity na Šumavě nás dělí už skoro dvacet let a od ničivého orkánu Kyrill víc jak deset let. Stále máme v paměti „boj o les". Spory o bezzásahové zóny se sice zmírnily, ale dosud neutichly. Ale ani les tu dobu nečekal a na své obnově zapracoval způsobem, jaký by žádný lesní závod nezvládl. Představte si, že lesníci vysadí na hektar zničené plochy dejme tomu tisíc semenáčků, ale šumavská příroda si jich z přirozených náletů vysadí na stejně velké ploše dejme tomu sedm tisíc! Sázet na těchto místech les jsou vlastně vyhozené peníze.
Celý článek najdete zde.
