Národní park, nebo lunapark? O osudu Šumavy právě rozhoduje parlament. Dostane zelenou divočina, nebo developerské projekty? Zastavění lukrativních pozemků v lůně chráněné přírody podporují starostové některých šumavských obcí. Stát na ně chce zdarma převést další pozemky. Jejich rozprodej může vynést miliardy.
Necelý hektar šumavské louky je aktuálně k mání za bezmála tři miliony korun, tedy 300 korun za metr čtvereční. Metr zemědělské půdy se přitom vloni na českém trhu prodával v průměru za 16 korun. Jsme ale v šumavském národním parku, kde se za exkluzivní místo platí vysoce nadstandardní ceny.
Na prodávané louce v Černé Ladě asi nový majitel nebude pást ovce. Jde o to přeměnit „krásné místo pod lesem s výhledem na Borová Lada", jak pozemek inzeruje realitní agentura Nemo reality, na stavební parcelu. Naproti už dva domy stojí, původně tam také bývala louka. Přeměňovat zemědělské pozemky na stavební je už takový šumavský kolorit.
O atraktivní pozemky v národním parku je velký zájem. Nyní se hraje o to, zda ho pomohou uspokojit přímo zákonodárci tím, že posvětí vládní dárek – na šumavské obce zdarma převést státní parcely v intravilánu. Ve sněmovně nyní pokračuje dlouholetý boj o budoucnost Šumavy. Jedni chtějí víc divočiny, druzí zase stavět apartmány, rozvíjet turistický průmysl a těžit dřevo v chráněných šumavských hvozdech.
Ceny jako u Prahy
O možnosti rozprodat stovky hektarů nyní státních parcel v šumavských obcích je již téměř rozhodnuto. Ceny stavebních pozemků v národním parku jsou jako v okolí Prahy. Šumavské obce si tak mohou přijít na miliardy. Přihraje jim je vláda, resp. parlament, novelou zákona o ochraně přírody a krajiny z dílny ministerstva životního prostředí Richarda Brabce (ANO), která vymezuje postavení národních parků.
Jaký je plán? Stát své pozemky v zastavěných a zastavitelných územích obcí v Národním parku Šumava (NPŠ) převede na obce. Ty je pak mohou rozprodat. Jak zjistil týdeník Dotyk, týká se to odhadem 200 hektarů. Správa NPŠ se zatím dopočítala celkové výměry 155 hektarů.
V roce 2015 měli lidé o poznávání divoké přírody na Šumavě větší zájem než rok předtím. Celková návštěvnost národního parku meziročně vzrostla asi o 22 % na téměř 900 tisíc lidí. To je nejvíce od roku 2012, informovala Správa NPŠ. Návštěvnost šumavského národního parku v posledních třech letech stoupala. Vloni se zvýšila zejména na Prášilsku a na Modravsku.
Turisty neodrazuje odumřelý les. Na Modravsku jeho plocha mezi roky 2010 a 2013 rostla, ale současně se zvedla i návštěvnost. Přestože vloni rostla plocha odumřelého lesa nejrychleji na Prášilsku, návštěvnost meziročně stoupla.
rozhodně ne
spíše ne
rozhodně ano
nevím, nejsem si jistý
Je potřeba chránit divokou přírodu v České republice? Co zjistil průzkum mezi českou veřejností:
spíše ano
V souhrnu ale nejsou ještě zahrnuty pozemky ve třech obcích včetně Kvildy.
Za rozprodej stavebních parcel mohou obce získat kolem dvou miliard korun při ceně tisíc korun za metr čtvereční. A to se s odhadem držíme při zemi. „Stavební pozemky se na Šumavě prodávají za 400 až 3500 korun za metr čtvereční," vyčísluje expert Hnutí Duha Jaromír Bláha. Připomíná, že obce si ve svých územních plánech nastavily dosti široce zastavitelné území, kde se postupně staví. „Obyvatel přitom celkově nepřibývá," poukazuje Bláha.
STÁTNÍ DAR PRO STOŽEC
Není to poprvé, co se stát zbavuje pozemků na území NPŠ ve prospěch obcí. Naposledy k jejich odevzdávání přistoupil stát před třemi lety, pokud o pozemky obce požádají.
Tuto příležitost jim dal zákon o novém Státním pozemkovém úřadu. Jak ji dosud využily?
„Dvěma obcím bylo převedeno celkem 30 pozemků o výměře 147,6 tisíce metrů čtverečních," sdělil na dotaz týdeníku Dotyk mluvčí úřadu Hynek Jordán.
Doplnil, že většinu – 27 pozemků o výměře 146,5 tisíce metrů – dostala obec Stožec. Zbytek daroval stát obci Srní. Ta už dříve prodávala zasíťované pozemky, metr za 2100 korun. „Obce mohly o pozemky požádat do 1. ledna 2014, ale převody lze realizovat i po tomto datu," doplnil Jordán.
Šumavské obce se sice nezalidňují, ale nových domů houfem přibývá. Rozsáhlou výstavbu bytů v horských obcích nedávno dokumentoval Český statistický úřad.
Z dlouhodobého přehledu o bytové výstavbě v celé republice vyplývá, že s největší intenzitou se
v uplynulém desetiletí stavělo v Praze, Krkonoších a na Šumavě.
„Národní parky by neměly být největšími staveništi republiky," kritizuje předseda platformy Vědci pro Šumavu Jakub Hruška.
Statistici také uvádějí, že horské obce jsou atraktivní pro stavění rekreačních bytů, většinou v podobě apartmánů. „Jde ovšem o růst takzvaného druhého bydlení, a to ještě
ve spekulativní podobě, které nijak neodpovídá poptávce po trvalém bydlení," vyhodnotili. To platí nejen pro apartmánové Krkonoše, ale zčásti i pro Šumavu.
Dagmar Kjučuková z Okrašlovacího spolku Zdíkovska žije na Šumavě víc než čtvrt století. Obává se, že šumavskému parku hrozí to, co Krkonoším. „Tlak na zastavění je obrovský. Přitom nové stavby se roztahují také do krajiny," nelibě nese šumavská patriotka. Za největší problém považuje rozmáchlé územní plány obcí, které nové stavby pouštějí mimo intravilán.
„Když vznikl národní park, nikdo nekontroloval součinnost s velkým územním plánem celé Šumavy. Ten řekl, že v centrální části dojde – ošklivě řečeno – k zakonzervování."
„Budou se opravovat obce, nebude se jinde stavět a stěžejní turistický ruch bude stejně jako v Německu mimo národní park. Čili v lokalitách, jako jsou Kašperské hory, Vimperk, Zdíkov a Stachy," vyjmenovává Dagmar Kjučuková.
ODSTRAŠUJÍCÍ ŠMOULOV
Varovnou ukázkou, jak může chráněná Šumava dopadnout, je Šmoulov neboli Holandsko, jak se říká novostavbám v Borových Ladech.
Ničí ráz šumavské krajiny, navíc rodinné domy i za více než osm milionů asi nebudou nic pro starousedlíky ani normální rodinu, která by se na Šumavě chtěla usadit a živit prací.
Obec ovšem na rozprodeji původně státních pozemků v chráněném území, které získala zdarma, bohatě vydělala. Profesor Pavel Kindlmann z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se bije za chráněnou Šumavu, spočítal, že parcely prodala zhruba za 40 milionů korun. A na nich se stavělo, přestože se to ve druhé zóně národního parku, v níž se část pozemků nachází, nesmí.
U darování státních parcel obcím, které odsouhlasila vláda a nyní celý zákon o národních parcích projednává sněmovna, to ale zdaleka nemusí skončit.
je celkový roční ekonomický přínos národního parku.
V částech parku ponechaných divoké přírodě je přínos vyšší.
návštěvníků NPŠ utratí
každý rok přibližně
v oblasti, kde nezaměstnanost je nižší než celostátní průměr.
Bavorská strana Šumavy nemusí svou divočinu obhajovat, to už má za sebou. „I Němci si Bavorský les museli vybojovat. Ale tamní obce pochopily, že lidé přijíždějí za přírodou," připomíná Jakub Hruška, předseda platformy Vědci pro Šumavu. Šumavský národní park tvoří s Bavorským lesem jeden celek. Protíná ho sice státní hranice, ale fakticky ho rozděluje přístup k ochraně vzácné přírody. Bavorský les má dnes divokou přírodu uchráněnou před lidskými zásahy na více než polovině území.
„Před dvaceti lety byl pojem divočina u nás vnímán negativně. Dnes je in, většina veřejnosti chce ochranu přírody," připomněl bývalý dlouholetý ředitel NP Bavorský les a mezinárodně uznávaný odborník Hans Bibelriether před třemi lety, kdy do Česka přijel varovat politiky před devastací Šumavy. Také on v počátcích Bavorského lesa narážel na odpor lesníků, majitelů pil a komunálních politiků, kteří desítky let bojovali proti skutečnému národnímu parku.
„Díky národnímu parku vzniklo víc pracovních míst, než kdyby pokračovalo hospodářské využití lesa a těžba dřeva," porovnal Biebelriether. Ušlé ztráty z nevytěženého dřeva výrazně převýšily příjmy z turismu. Navíc peníze z cestovního ruchu zůstávají v místě, zatímco zisky z prodeje dřeva by odcházely mimo region.
Poslanci přicházejí s dalšími návrhy, které umožní zašmelit pozemky v národním parku a umožnit další živelnou zástavbu.
Kupříkladu Petr Bendl z ODS chce zrušit předkupní právo státu k pozemkům v národních parcích a dalších chráněných lokalitách. Pomohl by tak hlavně developerům.
Možná i Romanu Kreuzigerovi, otci cyklistického závodníka, který skupoval pozemky na místě zaniklé vesnice Zhůří. Na nich chce postavit hotel a asi pět domů. Pozemky nakupoval developer Kreuziger od vlastníka, který je získal na základě restitučního
nároku. Když restituent parcely prodával, měl je podle zákona přednostně nabídnout státu.
KDO CHCE VĚTŠÍ MOC
Co dál se Šumavou je trvale třaskavé téma. Extrémní názor na šumavský národní park sdílí prezident Miloš Zeman. Nejraději by ho zrušil. Někteří starostové zdejších obcí tak radikální nejsou, ale vadí jim různá omezení související s ochranou přírody. Vládní novela zákona, která Šumavě úplně nezaručuje posun směrem k větší ochraně divoké přírody, má i silné kritiky. Jejich terčem však není nedostatečné chránění přírody.
Podle jihočeského senátora Tomáše Jirsy (ODS) je novela pro Šumavu zničující, jak prohlásil v rozhovoru pro Právo. Jeho výhrady se daly očekávat. Sněmovna
předloni smetla „Jirsův" senátní návrh speciálního zákona pro Šumavu, který chtěl dát větší práva tamním obcím. Přirozeně ho podporoval Svaz šumavských obcí v čele se starostou Modravy Antonínem Schubertem. S vládní předlohou tudíž nemůže být spokojen.
„Chystaná novela zákona není dobrá a obávám se, že bude mít neblahý dopad na rovnovážný vztah člověka a přírody," napsal
Schubert ve svém komentáři pro Právo.
„Šumavské samosprávy jsou nazvány developery, ačkoliv žádné developerské projekty nechystají. Jsou nám podsouvána tvrzení, že usilujeme o zrušení národního parku, přitom to je až to poslední, co bychom si přáli," uvedl Schubert v článku.
Dá se očekávat, že ani Senát nebude k vládní předloze, která zdlouhavě postupuje sněmovnou, právě nejvstřícnější. Otázkou je, jak se k zákonu postaví prezident Miloš Zeman. Ve svém okolí má více podnikatelů, kteří mají na Šumavě své zájmy, a těmi rozhodně není chránit co nejvíc divokou přírodu.
Zemanův přítel, někdejší komunistický plukovník Zdeněk Zbytek, podniká v tomto koutu republiky v turistickém byznysu a snaží se sem přitáhnout ruskou klientelu. Prezidentovým velkým příznivcem je také šumavský pozemkový magnát František Talián.
MILIARDY Z DIVOČINY
Šumavský národní park je vzdálený mezinárodnímu standardu, dle kterého má být víc než polovina území ponechána přírodním procesům (viz Kde vládne příroda).
„Bavíme se o tom, jestli v České republice vůbec budeme moci divočinu zažít. Bavíme se přitom o zanedbatelném kousku území," říká bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko, nyní vysoký úředník v Bruselu. Varuje před vybetonováním Šumavy. „Španělé si zničili nádherné přírodní pobřeží, když postavili paneláky. Dnes je problém tam dostat turisty," upozorňuje Miko na nevratný přešlap.
Poslanci přicházejí s dalšími návrhy, jak zašmelit pozemky v národním parku a umožnit další živelnou zástavbu.
Pokud by zákonodárci chtěli opravdu chránit Šumavu, mohou vládní předlohu zákona o národních parcích ještě vypilovat. Chybí v ní důležité datum. Dokdy vlastně chceme mít větší kus národního parku plně v rukou přírody. Aby se toho alespoň naše děti dožily.
Všichni vědí, že na Šumavu se jezdí hlavně za přírodou. Kvalitní ochrana a rozšíření území divočiny je pro místní ekonomiku nejvýhodnější, tvrdí studie britské poradenské společnosti EFTEC. Zahraniční experti spočítali, že vzácná příroda může národnímu parku přinést ročně příjmy 44 miliard korun.
Naopak prosazování developerských projektů na úkor divoké přírody vyvolá jen krátkodobé zisky, z nichž navíc nebudou profitovat obce a místní obyvatelé, konstatuje studie. Byla sice zveřejněna před dvěma lety, na aktuálnosti ale nepozbývá.
