V Národním parku Šumava se sází stromy za miliony korun. Krom jiného i v lokalitě Ptačího potka, kde v létě probíhala blokáda. Podle aktivistů je to naprostý nesmysl, protože les by se na místě obnovil sám a zadarmo.

Správa Národního parku Šumava vysazuje stromy na řadě míst. V nižších polohách parku jsou to především listnáče, díky kterým by se měla změnit druhová skladba lesa. Druhově rozrůzněný les by měl být odolnější vůči škůdcům, tedy zejména kůrovci. Tak tomu ostatně bylo ještě před dvěma sty lety. Původnější skladbě odpovídají i počty sazenic jednotlivých druhů, které se sází - 191 tisíc buků, 147 tisíc jedlí, 8 tisíc javorů, 32 tisíc smrků, ale i například 31 tisíc jeřábů obecných. Celkem má letos být vysazeno 400 000 stromků, což přijde na šest milionů korun.

Správa parku dlouhodobě říká, že chce chránit především zelenou Šumavu. Podle jejích čísel od roku 2007 kůrovec „napadl a usmrtil” 2 500 000 vzrostlých smrků. „Plocha smrkových souší v bezzásahových oblastech za toto období narostla o tři tisíce hektarů. Za stejné období bylo v zásahových částech Národního parku Šumava vykáceno na čtyři tisíce hektarů lesa,” říká náměstek ředitele parku Jiří Mánek.

Tady ano, tady ne

To, že je potřebné vysazovat buky a jedle v nižších polohách národního parku, aktivisté nekritizují, dokonce sami nabídli pomoc. Vadí jim ale sázení stromů na místě, kde v létě probíhala blokáda. Ty by na místě vyrostly tak jako tak. „Reklamní výsadba stromků u Ptačího potoka ukazuje nesmyslné počínání nového vedení parku. Nejdříve pustí těžaře do oblasti dříve ponechané přírodě a při kácení zničí všechny mladé stromky. A pak je jdou za drahé peníze znovu vysazovat,” říká Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Ve vyšších polohách parku, v takzvaných horských smrčinách, ke kterým oblast Ptačího potoka patří, přirozeně rostou pouze smrky a jeřáby. Podle aktivistů stačí k obnově bohatě stromy, které tu samy vyrostou. Odvolávají se na výpočet správy parku, podle kterého v místech ponechaných divoké přírodě vyrůstá průměrně 5000 mladých stromků na hektar. Podle Hnutí Duha by jich k obnově lesa stačilo 400 až 500.

„Příroda si poradí sama a rychleji, než dokáží lesníci svými zásahy a následnými výsadbami,” říká i Karel Prach, botanik z Jihočeské univerzity. Podle něj jsou problém naopak paseky, které vzniknou po velkém kácení. Těžbou se přirozený nálet do velké míry zničí a obnova lesa pak trvá v nejlepším případě stejně dlouho, jako obnova přirozená.

Zítra se bude sázet všude

Podle správy parku "přestaly televizní záběry z nesmyslné blokády lidi zajímat". A během léta se doptávali, jak by mohli Šumavě pomoci. Správa národního parku již v polovině srpna začala shromažďovat příspěvky od jednotlivců i firem a také nabídky na pomoc při sázení. „Hlásí se hodně lidí, zájem nás velmi mile překvapil. Je vidět, že je hodně takových, kteří chtějí Šumavě pomoc tou správnou cestou,” komentoval zájem mluvčí parku Pavel Pěchoušek.

Jednou z firem je například česká pobočka společnosti Tetra Pak. „Domníváme se, že Šumava nepotřebuje prázdné řeči, ale činy. Proto jsme nabídli finanční pomoc. Národní park je také státní instituce, jako třeba Národní divadlo, které  má spoustu partnerů a mecenášů,” vysvětlila Ekolistu důvody příspěvku Hana Zmítková z odboru vnějších vztahů společnosti.

S částí výsadby mohou pomoci i jednotliví návštěvníci v sobotu osmého října. Pomoc dosud nabídlo více než sto lidí. Sázet se bude na třech místech napříč Šumavou – Na Modravě, Prášilech a Českých Žlebech. Na předem určených místech budou čekat zaměstnanci parku, kteří zájemcům vysvětlí vše potřebné a ukáží místo, kde se bude sázet. Veškerá výsadba je plánována do II. zón národního parku.