Nový ministr poprvé vyrazil na Šumavu a starostové volající po méně striktní ochraně lesů v něm rázem získali spojence. Více kácet se však zřejmě nebude
STOŽEC Když starostka Stožce na Prachaticku Zdeňka Lelková stoupala před lety na Třístoličník na Šumavě, šla po cestě hlubokým lesem. V sobotu se vydala spolu s novým ministrem životního prostředí Pavlem Drobilem (ODS) a dalšími starosty na úplně stejnou túru. Avšak nešli už zeleným lesem, nýbrž po cestě klikatící se vykácenou planinou amezi uschlými stromy.
„Je třeba okamžitě něco dělat. Ten dojem je smutný,” pronesl ministr po pár stech metrech od Třístoličníku na vyhlídce Hochstein na hranici mezi Českem a Německem. „Před krátkým časem tu byl hluboký šumavský les. Z vyhlídky vidíte hřeben k Plechému, kde se ekologičtí aktivisté před lety přivazovali ke stromům, aby zabránili kácení. Tady vidíte, kam to vede, když se nechá přírodě volný průběh,” vysvětloval předseda rady parku Jan Stráský ministrovi.
Starostové měli v tu chvíli už vyhráno. To, po čem volali roky, jim začal nový ministr hned na začátku své první návštěvy slibovat. Například že zatočí s kůrovcem. Ale především, že se z malých a roztříštěných bezzásahových zón stane maximálně deset ploch, zato velkých. A kolem nich se budou napadené stromy kácet.
Tyto zóny jsou v podstatě divočinou, kde se vše nechává na přírodě a návštěvníci tam vůbec nemají přístup. Nyní jsou první zóny rozesety ve 135 ostrůvcích různě po parku, takže je turisté musí obcházet. „Není možné, aby bylo 135 ostrůvků, odkud se pak šíří kůrovec a ničí okolní lesy,” argumentoval ministr a starostové souhlasně přikyvovali.
Letošní rok, kdy se na Šumavě vytěží celkem 500 tisíc kubíků dřeva, tedy bude přelomový. Jednak – trochu paradoxně – proto, že více stromů se nikdy v parku nevykácelo (protože předtím z bezzásahových zón nikdy nevylétlo do okolí tolik škůdců). A jednak proto, že starostové jsou blíže svému snu mít zákon o šumavském národním parku. Vláda park vyhlásila už v roce 1991, ale zákon stanovící, co se v něm smí a nesmí dělat, dodnes chybí. Ministr Drobil jej chce mít na papíře do konce roku, aby mohl od příštího července začít platit. „Má-li být zákon účinný, pak musí být kompromisem a na jeho tvorbě se musí podílet obce i kraje,” komentovala záměr starostka Lelková.
Správě parku dal Drobil první úkoly. „Do konce měsíce připravíme návrh, jak scelit první zóny parku,” řekl ředitel parku František Krejčí, kterého do funkce dosadil „zelený” ministr Martin Bursík.
Drobil dal správcům nůž na krk. Pokud nezískají u starostů ztracenou důvěru, vymění vedení. „Koncepce péče o lesy Martina Bursíka po orkánu Kyrill v roce 2007 byla fatální chybou,” zkritizoval ministr to, že po větrné smršti zůstaly v parku ležet polámané stromy, které byly pro kůrovce lákavou potravou. Naopak od ekologických aktivistů Drobil schytal kritiku. „Současný rozsah kůrovcové kalamity není selháním Bursíka, ale důsledek předchozího kácení kůrovcem napadených stromů ve vysokohorských lesích a vytvoření holin. Kdyby Bursík kácení v horských lesích nezastavil, máme dnes na Šumavě vyholené kopce, ze kterých by eroze spláchla tenkou vrstvu lesní půdy,” řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha.
Ke kácení už toho nebude tolik
Bude se tedy na Šumavě v dalších letech kácet více než dosud? S největší pravděpodobností ne. „V Jihočeském kraji už odezněla kůrovcová gradace,” říká ředitel parku Krejčí. V dalších letech tak park bude pravděpodobně pod taktovkou Drobila kácet napadené stromy, kterých však už nebude tolik jako letos, a zároveň se vrátí s největší pravděpodobností i k umělému vysazování nových smrčků, jako je tomu například v sousedním Bavorském lese.
