Hospodářské noviny minulý čtvrtek informovaly o výletě za poznáním do NP Bavorský les organizovaném paní Kateřinou Jacques. Nedá mi to nepoznamenat, že tato výprava se uskutečnila poněkud pozdě. Po pěti letech a tisíci hektarech poničeného zeleného srdce Evropy od „ památného” roku 2007, kdy druh paní Jacques, pan Bursík, s jistotou sobě vlastní politicky rozhodl o směru následujícího pětisetletého vývoje českých šumavských ekosystémů. Ze zeleného srdce se díky tomuto rozhodnutí stalo srdce suché, divoké.

aneb Potkali konečně v Německu rozum a zkušenosti?

Hospodářské noviny minulý čtvrtek informovaly o výletě za poznáním do NP Bavorský les organizovaném paní Kateřinou Jacques. Nedá mi to nepoznamenat, že tato výprava se uskutečnila poněkud pozdě. Po pěti letech a tisíci hektarech poničeného zeleného srdce Evropy od „ památného” roku 2007, kdy druh paní Jacques, pan Bursík, s jistotou sobě vlastní politicky rozhodl o směru následujícího pětisetletého vývoje českých šumavských ekosystémů. Ze zeleného srdce se díky tomuto rozhodnutí stalo srdce suché, divoké.

Návrh projektu Divoké srdce  zde .

Od nástupu „zelených ministrů” na ministerstvo životního prostředí česká Šumava zoufale čeká na rozum a na inspiraci z práce a zkušeností lesníků a přírodovědců na bavorské straně Šumavy. Předpokládám, že pan Bursík byl na výletě ředitelem NP Bavorský les Franzem Leiblem konečně seznámen s pozvolnou a pečlivou přípravou „nové části” parku (připojené v roce 1997) na bezzásahový management území. S jejími výsledky se už mohl seznámit v roce 2007. Bohužel se tak nestalo a on vyslyšel žádost tehdejšího ředitele NP Šumava Františka Krejčího a jeho náměstkyně Zdeňky Křenové – též průvodkyně zmiňovaného zájezdu - a rozhodl polomy po orkánu Kyrill ponechat nezpracované. (Pomohly k tomu i posudky podobné  tomuto ?). Pan Bursík tím vzal na sebe odpovědnost za budoucí obrovské kůrovcové kalamity a devastaci krajinného rázu celé Šumavy, kvůli kterému byl národní park na Šumavě ustanoven. Všichni doufáme, že to odpovědnost díky žalobě obcí nebude jen politická.

Díky masivnímu šíření kůrovce z bezzásahových zón stále stoupá objem kácené (ne těžené) dřevní hmoty. Stále se vymýšlejí „pařešení”, kterak nedělat holiny. Nově totiž velikost holiny vznikající po kácení z důvodů kůrovcového napadení upravilo ustanovení, že paseka vzniklá po kácení nesmí být větší než 25 arů. A aby toto bylo splněno, tak se v čistě smrkových porostech (tedy 100% postižených) například alespoň pět stromů uprostřed holiny odkorní nastojato (cena 4000 Kč za strom) a ejhle, holina už to není. Díky tomuto ustanovení se zaměstnanci německého národního parku za břicha popadali. I tam totiž holiny dělat nechtějí a i tam holiny bohužel vznikají. A rozhodně větší než 25 arů. Ne díky těžbě, ale díky kácení poškozených porostů. Jen na pasekách nechají sem tam odkorněný zlomený strom a pod něj sadí buk, jedli či jeřáb.

Němečtí zaměstnanci národního parku Bavorský les z našich zásahů nezásahů mají vůbec velkou srandu. Konec konců už mohou mít. Pohyb větru a tedy i kůrovce je převážně v německo-českém směru... To potvrzuje historie a masivní napadení „naší” Šumavy v modravském revíru z německé „staré části” parku. Přijedete-li na Grosser Falkenstein, bezzásahovou jádrovou zónu v „nové části” parku Bavorský les, uvítá vás cedule oznamující, že zdejší polomy po Kyrillovi musely být rychle zpracovány, aby se zabránilo rozsáhlé kůrovcové kalamitě. Co se přesně v tu dobu stalo u nás? Ponechala se k sežrání celá horská Šumava bez ohledu na jistou očekávanou budoucí rozsáhlou kalamitu. V Bavorském národním parku totiž při práci používají rozum. Ten určuje i míru zásahovosti a bezzásahovosti i v bezzásahových „jádrových zónách” bavorského národního parku... Dojdete-li na Gsenget či na Plesnou máte naprosto krásný přehled o tom, kde je hranice mezi Národním parkem Bavorský les a Národním parkem Šumava. Na bavorské straně totiž zůstal les, na který koukáme, obzláště z Poledníku, se závistí. Nikdo na druhé straně hranice nemá problém s tím, že kůrovcem poničené stromy jsou káceny a zpeněženy pro dalších ochranářské práce a investice. Ani NP Bavorský les totiž není tak bohatý, aby nechal stromy samovolně přes sebe popadat a nechat pár desítek let tlít tak, jak se děje u nás. Což se nám v Čechách někteří vědci s velkou pusou plnou obvinění z pokrytectví snaží namluvit. Tuto sobotu - 10.9.2011 - v jádrové zóně s přechodovým managemenetem 2c , tím nejvyšší před bezzásahovostí (viz  zde )) se zónou hnízdění tetřeva - Kernlebensraum des Auerhuhns Kernel 50% (2. nejvyšší) ( zde ) symetricky s horou Ždánidly naplno pracovaly harvestory, na svážnici srovnané dřevo k odvozu, koleje po harvestorech viditelné na cca 3 km pouhým okem...

Tady by se někteří „ekologové” a „vědci” snad zbláznili...

Neznalec malých českých poměrů se zase a znovu ptá: jak to, že v Bavorsku jde spojit ochranu přírody s Naturou 2000, ochranou tetřeva, tetřívka, datlíka,... Co můžete lidem z bavorské strany na všechno říci... Člověk se jen stydí a vysvětluje:

-          že u nás mají zákony miliony výkladů

-          že i když máme v zákoně č. 114/1992 Sb., kterým jediným se NP Šumava má řídit „zachování a zlepšení přírodních poměrů”, že se „chrání procesy”

-          že území ponechaná samovolnému vývoji nejsou nikde v zákoně, jímž se řídí NP Šumava, nařízeny, ale „jsou umožněny”

-          že bezzásahovost je modlou a nepomáhá ani příklad občasného a nutného zasahování proti požárům v Mekce bezzásahovosti NP Yellowstone či občasné a nutné zasahování proti kůrovci v NP Bavorský les

-          že v momentě, kdy někdo z českých vědců náhodou použije český překlad hospodaření ve smyslu správa anglického výrazu management, tak je kamenován plamennými upozorněními, že v národním parku nejsou hospodářské lesy, ale „lesy zvláštního určení”

-          že co se týče Natury 2000 jsme v Čechách zase papežštější než papež. Evropská soustava chráněných území zatím u nás ani vyhlášena není, protože stále nebyla Evropskou komisí schválena. Natura 2000 - Evropská soustava chráněných území - podléhá nařízením vlády, které jsou v souladu s podmínkami Bruselu. Je tvořena i NP Šumava - Ptačí rezervací (PO) a Evropsky významnou lokalitou (EVL). Na rozdíl od NP Bavorský les. Bavorská strana totiž na rozdíl od našich úředníků ví, že podmínkou Natury je udržovat či zlepšovat stav chráněných území. A protože kůrovec poškozuje ekosystém typu horská smrčina při neasanování kůrovcem napadených stromů, nemají národní parky v Rakousku či Německu na svých územích vyhlášeny „Evropsky významné lokality” – na rozdíl od NP Šumava.

-          že u nás jsou zonace a managementové opatření - tedy zásahovost a bezzásahovost - splácané dohromady hlava nehlava

-          že doteď, a to jsme už za hranicí zlomu, nikoho nenapadlo rychle udělat tlustou čáru za minulostí, vydělit bezzásahu pouze managementově bezzásahové sežrané zóny při hranicích s jádrovou zónou NP Bavorský les a rychle začít zachraňovat ony I. zóny, kam se ještě nepřevalil kalamitní kůrovec od hranic – př. v údolí Křemelné, zbytky Povydří, lesy Města Kašperských hor. ( viz )

-          že managementová opatření na jednotlivých územích určuje Plán péče, který má vypracovat Ministerstvo životního prostředí; že na základě Plánu péče se zpracovávají Lesní hospodářské plány, v kterých musí být zapracovány všechny požadavky na ochranu přírody; že v současné době neexistuje platný Plán péče – starý neplatí, resp. stále se prodlužuje, a nový ještě nebyl schválen; že se proslýchá, že obce v parku z tohoto důvodu připravují žalobu na Ministerstvo životního prostředí z důvodu nekonání

(Pro informaci přikládám informaci o  Plánu péče NP Bavorský les . Pro „neněmčináře” - všimněte si, prosím, tabulky str.5 a na straně 15. Rozloha NP Bavorský les je 24.222 ha a má Naturzone rozlohu 52% - tedy 12.759 ha. U nás v NP Šumava, který má rozlohu 68 064 ha – je plocha bezzásahu – tedy Naturzone - cca 21% - tedy 14.290 ha. Navíc k NP Šumava náleží ještě CHKO Šumava s velikostí 99 624 ha. Máme jako stát na to, mít těch naposledy diskutovaných 25% rozlohy bez zásahu či dokonce jak chtěli zelení ministři 30% nebo v memorandu zmiňovaných 75%? Porovnejte si plochu Bavorska, jeho hospodářské výsledky,... I nad tímto se němečtí přátelé se zvednutým obočím pozastavují.)

-          že ač tady spousty demagogů křičí, že bezzásahová území jsou nedotknutelná, tak bezzásahovost určuje Plán péče – ne zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody! Tento zákon  nikde nezakazuje - ani v I. zóně ochrany přírody - kácení kůrovcem poškozených stromů. tento zákon naopak přikazuje „ zachování a zlepšení přírodních poměrů” . Plán péče není legislativně nadřazen zákonu.

-          und so weiter, und so weiter,...

Výborné téma na rozhovor s bavorskou stranou je také „ponechání dřevní hmoty v lese” či zákaz probírek napadených stromů prosazovaný částí našich „vědců” a „ekologických" aktivistů. Na německé straně Šumavy totiž všichni ví, že ponechání pokácených stromů v lese má smysl jen tehdy, když kmen zůstane v kůře, ošetřen proti kůrovci a celou plochou na zemi... Jen tehdy, za optimálních vlhkostních poměrů daných zastíněním okolních stromů, má totiž šanci na efektivní zetlení. A jen tehdy se může časem stát místem pro uchycení nových semenáčků. Přátelé z Německa se strašně diví, proč jsme se nepoučili z jejich zkušeností v oblasti Luzného a Roklanů. Co na to říci... Každý, kdo navštíví například vývraty na Poledníku – zejména jeho „Zážitkovou stezku”, vidí tuny dřevní hmoty viset ve vzduchu – ne na zemi. Vidí, jak tam krásně už pátým rokem dřevo prosychá.

Každý z místních se modlí, ať neuhodí do suchých stromů na vrcholu hor vysokých přes 1300 m.n.m. blesk či nějaký nervózní návštěvník rozdýchávající například příšerný pohled z vyhlídkové věže na Poledníku neodhodí v suchých dnech „šikovně” oharek cigarety. Za příhodných větrných podmínek by požár totiž neuhasil ani v projektu Bezpečná Šumava v souvislosti se schnoucími lesy budovaný Hasičský sbor NP Šumava. Na to by v těchto místech nepomohly ani jeho plánované tři velkoobjemové cisterny na hašení požárů... Modrava, Srní či Prášily - podle směru větru by v tomto nejhorším případě neměli příliš „Vlídné vidiny”.

Stejně tak na bavorské straně všichni ví, že s rozumem dělané kůrovcové probírky rozhodně „vítr do lesa” nevpustí. A rozhodně ví, že polomy v lese po probírce nejsou větší než ty neprobírané To byl také jeden z hitů jistého typu „vědců” a "ekologických" aktivistů tohoto Ztraceného léta. Ale to zjistili v geografických analýzách po Kyrillovi i vědci z brněnské Masarykovi university. Jenže takové výsledky analýz se jaksi nehodí do krámu s výlohou, kterou se nám snaží tady "ekologičtí" aktivisté, jistí „vědci” a na ně napojená média prodat.

Mimochodem - s těmi nedopalky – zrovna v neděli jsem na cestě z Poledníku jeden zašlápla po návštěvníkovi, který ho v transu odhodil těsně předtím, než vztekle z pahýlu stromu serval ceduli na obrázky.

a odhodil do lesa nelesa. Ani se těmto návštěvníkům, kteří si Šumavu pamatují pouze zelenou, nedivím. Depresní dojmy v Poledníkovém lese nelese podporuje i úplné ticho. Téměř žádní ptáci. Co by tu také v tom suchu zobali. Všichni „zlatí broučci” už se přesunuly do nižších poloh. Ani ty jeřabiny tu nemohou vysemenit. Na vysemenění totiž potřebují právě zažívací trakt ptáků...)

Snad se opravdu konečně už poučíme ze zkušeností NP Bavorský les. Snad už brzo Ministerstvo životního prostředí vytvoří a schválí nový Plán péče, kdy v managementu bezzásahovosti ponechá pouze již kůrovcem sežrané zóny na hranici s Národním parkem Bavorský les bezprostředně navazující na jejich jádrové zóny. To je priorita. Zákon o národním parku je až krok druhý. Legislativně je totiž podstatně složitější. Teď už se mluví o 9. návrhu zákona o národním parku Šumava (ještě v červnu jsem zmiňovala ten 8. - plzeňský) přestože poklady Šumavy, I. zóny, dál devastuje kůrovec. Snad už si všichni – včetně ministerských úředníků - uvědomí , že stále je tu šance zachránit zbytečky šumavských pokladů. Nebo je třeba, aby podlehly kalamitnímu kůrovci i ty poslední zbytečky zdravých pralesních forem.

a staly se územím se suchými kandelábry v blízkosti turistických cest upravenými firmami do podoby ohryzaných dvoumetrových pahýlů? Staly se územími, kde zbytky suchých stromů – pokácených metr nad zemí - budou díky „ponechání dřevní hmoty v lese” ničit nové zmlazující se porosty?

Snad konečně už i oficiální lobbista pan Bursík po návštěvě německého národního parku bude lobbovat za nový Plán péče ...

Snad už konečně v médiích stále omílaní a zmiňovaní „vědci” a „ekologičtí" aktivisté překonají svoji neuvěřitelnou a neprofesionální ješitnost a uznají , že udělali chybu. V překročení míry v rozsahu a rozkouskovanosti bezzásahových území. Snad už nahlas někdo řekne, že jsme si v rámci „ochrany přírodních procesů” v horských smrčinách nechali všechny horské smrčiny na Šumavě sežrat a na půl tisíciletí jsme horský les vymýtili z povrchu Šumavy.

Snad letošní zářijová mše v tuto sobotu na Nové Hůrce nebude na dlouhá desetiletí tou úplně poslední v krásném zeleném prostředí...