Navzdory současným deštivým dnům letos Olomoucký kraj prožívá extrémně suchý rok. Dokonce tak, že výrazný úbytek vody pocítili už i lidé v podhůří Jeseníků. Nejvyprahlejším městem v regionu je však Kojetín.
Sucho mění Olomoucký kraj. Své o tom vědí už i ve Štítech v podhůří Jeseníků. V extrémně teplém srpnu právě tady z celého regionu pršelo nejméně. Hladina vody klesla dokonce i ve vrtu, z něhož místní berou část pitné vody. Že je stále vzácnější, si uvědomují také v Kojetíně na Přerovsku, pro letošek prozatím nejvyprahlejším městě kraje.
Kojetínský starosta Jiří Šírek upozorňuje, že nedostatek vláhy zabíjí stromy: „Těch si možná málokdo všímá, ale nápadné je to třeba u bříz. Pomalu usychají desítky stromů ve městech i mimo ně."
Kojetín je podle dat Českého hydrometeorologického ústavu místem, kde letos od ledna do srpna spadlo nejméně srážek v Olomouckém kraji. Klima Kojetínska se v tomto směru blíží „vysušenému" Jihomoravskému kraji, s nímž sousedí.
„Je to poznat na všech vodních tocích, stavy jsou nízké. Vysychají místa, kde dříve tekla voda. Dochází i k poklesu podzemní vody. Při polních pracích se v srpnu za zemědělskou technikou tvořila velká oblaka prachu," vypočítává Šírek.
O vedrech a suchu se baví i s kojetínskými pamětníky. Vzpomínají, že jako děti v zimě jezdili po ledě na mokřadech okolo města až do vedlejších obcí. „Anebo si vybavují, že v některých kanálech a potůčcích bylo oproti dnešku i přes léto dost vody. Chytali tu ryby a raky," doplňuje starosta.
Kojetínské zastupitelstvo podle něj pracuje na plánech, které by zajistily, aby se kolem města zadrželo více vody. Připravuje například takzvané biocentrum. „Půjde o systém tůní, rybníčků a mokrých luk na okraji Kojetína," upřesňuje Šírek.
Vody ubývá v hoře i vrtu
Voda však nemizí jen u hranic s jižní Moravou, ale například také už v podhůří Hrubého Jeseníku. Ve Štítech na Šumpersku napršelo minulý měsíc nejméně vody z celého kraje, pouhých 26 milimetrů. Srpen je i celkově v regionu zatím nejsušším letošním měsícem.
„Srpnový srážkový úhrn odpovídal zhruba 52 procentům krajového normálu," přibližuje Věra Šeděnková z ostravské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Ve Štítech si tak užili skutečně letní počasí. „Jsme přece jen na severu ve vyšší nadmořské výšce, a tak u nás vždy bývalo chladněji. Letošní srpen ale byl velice příjemný pěkný letní měsíc. Ovšem co do srážek jednoznačně špatný," srovnává starosta Štítů Jiří Vogel.
Podle něj má město velké štěstí v podobě nedaleké Bukové hory, v níž je skrytý zdroj velice čisté pitné vody. Jenže v posledních letech už zdaleka ne vždy Štítům pokryje celoroční spotřebu. Místní se ještě mohou spolehnout na vrt, díky němuž se dostanou k velkým podzemním zásobám. Ale i tady už je dopad dlouhodobého sucha znát.
„U vrtu pozorujeme, že je hladina nižší než před šesti či sedmi lety. Určitě se v něm projevuje deficit minulých let, právě na vrtu je to nejvíce vidět," je přesvědčený Vogel.
Na sucho bylo „zaděláno" už před rokem
Expert na vodní bilanci krajiny Petr Hlavinka doplňuje, že aktuálně suchem trpí především západní polovina okresu Olomouc. Na začátku září tu půda byla nasycena vodou zhruba jen ze čtyřiceti a méně procent své kapacity. Nedostatek vláhy trápí také severozápad a jihovýchod Prostějovska, jihozápadní cíp Přerovska a několik katastrů v jižní části Šumperska.
„Na letošních podmínkách se částečně podepsalo již počasí na podzim roku 2016 a také průběh zimy. Při ní ještě před sněhovými srážkami zamrzla půda, což později, zjednodušeně řečeno, zhoršilo doplnění půdní vláhy. To byla prvotní příčina jarního sucha, a proto bylo možné nynější sucho na Moravě částečně předvídat už v dubnu," vysvětluje Hlavinka, jenž působí jako docent na Mendelově univerzitě v Brně a také v projektu intersucho. cz v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Hlavinka se zabývá i dopady nedostatku vody na zemědělce, kteří letos bojují v některých regionech s nižší sklizní. „Byly zasaženy obilniny, řepka a také například chmel, na němž se nepříznivě podepsaly i vyšší teploty vzduchu," dodává.
Dobrou zprávou pro Olomoucký kraj je alespoň to, že sucho se v těchto týdnech pravděpodobně nezhorší. „Podle měsíčního výhledu by měly být spíše teplotně průměrné či podprůměrné a srážkově průměrné. To by s koncem vegetační sezony mělo znamenat obecně příznivější podmínky, které by sucho neměly dále výrazně prohlubovat," předpovídá Jan Daňhelka, náměstek ředitele pro hydrologii z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na to, zda a do jaké míry se doplní pro Olomoucký kraj klíčové zásoby podzemních vod, však bude mít opět rozhodující vliv až zima.
