Zahrádkáři si pochvalují rok bez plísní a mšic, do studen mají ale čím dál hlouběji.
Sucho zaměstnalo i rybáře, kteří stěhují ryby mezi nádržemi. A pěstitelé stromků počítají ztráty na letošních výsadbách.
JIŽNÍ ČECHY Běžně upínají všechnu svou pozornost hlavně na dobu adventu a předvánočních nákupů. Letos ale mají jihočeští rybáři s pěstiteli vánočních stromků mnoho společného i v létě. Může za to extrémní sucho.
Zatímco rybáři se snaží všemi možnými způsoby dopady počasí mírnit, pěstitelé vánočních stromků jsou téměř bezmocní. Největší škody počítají na letošních sazenicích. Na plantážích jich uschly desítky procent. „U mě to jsou především jedle. Letošní ztráty jsou okolo 30 procent, přičemž při normálním roce jsou do dvou procent," řekl pěstitel Martin Lang, který má své plantáže poblíž Protivína.
Ten také potvrdil, že na stavu stromků pro letošní Vánoce se zatím sucho příliš nepodepsalo, několik let rostoucí stromy mají totiž větší odolnost a vyvinutější kořenový systém. Maximálně tak budou mít o něco méně sytou barvu než v jiných letech.
„V současné době provádíme vyznačování stromů pro letošní sklizeň. Na některých z nich se sucho podepsalo tím, že mají popálené jehličí, to jsou ale kusy, které by do prodeje stejně nešly. Ale doufáme, že se počasí zlepší, protože možností, jak proti suchu bojovat, moc nemáme," podotkl mluvčí svazu pěstitelů vánočních stromků František Valdman. Dodal, že v našich podmínkách nemohou pěstitelé počítat například s možnostmi zavlažování a vzhledem k rozlehlosti plantáží jsou odkázáni především na vodu, která naprší. Stav jejich stromů navíc může ovlivnit i typ půdy, na které stromy pěstují.
Do normálu chybí až 150 centimetrů vody
S podobnými nadějemi vzhlížejí k nebi i rybáři. Meteorologové však pro ně v posledních dnech dobré zprávy nemají. Po vlně veder sice přišlo ochlazení, díky kterému se voda z rybníků přestala ve větší míře odpařovat. Deště, které by situaci stabilizovaly, jsou ale v nedohlednu. A navíc je možné i to, že se tropy vrátí.
Ve vodě chybí kyslík a klesá i kvalita vody. Rybáři navíc nemohou přikrmovat ryby, které přijímají potravu jen omezeně. „Možná by se to dalo srovnat se suchem v roce 1947, to už ale asi pamatuje málokdo. S následky sucha se snažíme bojovat všemi prostředky, které máme k dispozici," popsal Rostislav Lukáš z Krajského školního hospodářství České Budějovice, které má své rybníky především v okolí Protivína, na Vodňansku a Netolicku.
Právě v okolí Netolic a Vodňan je podle něj situace nejhorší. „Do normálu nám v rybnících chybí od 20 do 150 centimetrů vody. Provádíme samozřejmě všechna možná zootechnická opatření k omezení škod a zamezení úhynu ryb. V nejnutnějších případech jsme také museli přistoupit k výlovům rybníků," konstatoval Lukáš, který dlouhodobě sleduje i hydrometeorologickou situaci. Jeho pozorování se přitom shodují s tvrzeními meteorologů. Mění se podoba srážek, a tak je možné i to, že období sucha vystřídá doba přívalových dešťů, což by rybářům jen znovu ublížilo.
K výlovům některých rybníků museli přistoupit i rybáři z Hluboké nad Vltavou. Podle jednatele společnosti Vladimíra Kaisera se na suchu podílely dvě mírné zimy a suchá jara. „Situace je zlá především v menších rybnících, ze kterých ryby odlovujeme a převážíme je do větších nádrží. V souvislosti s kyslíkovým deficitem samozřejmě nemůžeme ani přikrmovat, ve vodě je málo přirozené potravy a z odlovů už je patrné, že v letošním roce tak budou i menší přírůstky," uvedl Kaiser.
Kdo má stříšku, měl by si pod ni dát sud a vodu shromažďovat
S nedostatkem vody se potýkají i zahrádkáři, kterým ale jinak jde letošní sucho prý spíše k duhu. „Díky němu nemáme žádné problémy s plísněmi ani mšicemi, takže každý, kdo má nashromážděnou vodu a může zalévat, očekává dobrou úrodu," říká předseda Základní organizace českého svazu zahrádkářů České Budějovice Milan Syrovátka, který má svou zahradu v Nových Hodějovicích. Podle něj je patrné, že se zahrádkáři snaží s vodou učit lépe hospodařit. „Kdo má stříšku, měl by si pod ni dát sud a vodu shromažďovat. Já mám kromě sudů i další nádoby a mnoho lidí, když tady zaváděli kanalizaci, vyčistilo žumpy a teď je také používají ke shromažďování zásob vody. Málokomu se chce napouštět vodu z řadu, protože je drahá. Na druhou stranu, nikdo nenechá slibně se zrající úrodu uschnout," říká zahrádkář, který denně na zahradu spotřebuje až 150 litrů vody. A když byla velká vedra, chodil zalévat i třikrát denně.
