Období sucha jsou od začátku 20. století v Evropě kratší, ale intenzivnější. Jejich vyšší teploty způsobují větší ztráty vody z půdy. Výrazně negativně tak působí na rostliny a poškozují zemědělství. „Tyto extrémy se projevují zejména v teplé, tedy vegetační části roku. Navíc převažují v posledních dvou dekádách. Hospodaření v krajině na tyto změnu bude muset reagovat,“ uvedl hlavní autor studie Ioannis Markonis. Mezinárodní vědecký tým vedený Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) nyní své výsledky publikoval v prestižním časopise Science Advances.
Výzkumníci pro zjištění změn charakteru sucha od počátku 20. století použili algoritmy strojového učení (machine learning) a simulace hydrologického modelu. Ukázalo se, že pro většinu území Evropy došlo k významnému nárůstu relativně krátkých epizod sucha během teplého půlroku (tzv. letní sucha) doprovázených vysokými teplotami. „Kratší letní sucha postupně hrají čím dál významnější roli a nahrazují dřívější, méně intenzivní a s delším trváním. To, co pozorujeme hlavně v uplynulých dvaceti letech je rychlý nástup sucha s vysokými teplotami,“ doplnil spoluautor Rohini Kumar z Helmholz Centre for Environmental Research.
Během letních such odborníci zaznamenávají prudší pokles zásob vody v půdě, což má za důsledek závažnější dopady na zemědělství a vegetaci obecně. „V případě pokračování rostoucího zastoupení letních such v Evropě, můžeme očekávat růst nároků na vodní zdroje pro zemědělství, změny ve struktuře a dynamice vegetace a růst rizika přírodních požárů. Tyto změny by měly být brány v úvahu při návrhu opatření ke zmírnění rizika hydroklimatických extrémů v budoucnosti,“ doplnil Martin Hanel, vedoucí Hydrological & Climate variability research group na Fakultě životního prostředí.
Výzkum se uskutečnil v rámci bilaterálního projektu XEROS (eXtreme EuRopean drOughtS: multimodel synthesis of past, present and future events), který financuje Grantová agentura ČR (GAČR) a Deutsche Forschungsgemeinschaft (DFG).
TZ ČZU
