Benátky nad Jizerou - Jen těžko bychom hledali člověka, kterého netrápí aktuální sucho. Karel Bendl, ředitel Správy městských lesů Benátky nad Jizerou, s nedostatkem vody bojuje už několikátou sezónu. Největším rizikem je klesající hladina spodní vody a požáry.
"Sucho komplikuje práci benáteckým lesníkům už druhou sezonu po sobě. „Minulé léto bylo převážně bez dešťů. Dá se říct, že srpen, září a říjen byly takřka bez vody, a tak příroda očekávala, že srážky doplní ztracenou vodu zase přes zimu. Sníh je na to ideální, protože se pomalu se vsakuje do půdy. Zima byla ale mírná a téměř nesněžilo," shrnul situaci uplynulých měsíců Karel Bendl, ředitel benáteckých městských lesů.
Pak ale mělo přijít jaro, kdy meteorologové předpovídali časté dešťové srážky. Pršelo, ale opět jinde než na Mladoboleslavsku, potažmo Benátecku.
„Deficit vody je značný a myslím si, že situace do budoucna nevyznívá příliš příznivě. Příroda je poškozená a už si pomalu nedokáže pomoci ani z našetřených zásob. Ty už jsou totiž téměř vyčerpané," hodnotil současný stav Karel Bendl.
V květnu bez deště
Upozornil, že žádné deště nepřinese ani květen. Půda ztrácí retenční schopnost, což znamená, že pokud nárazově zaprší, voda z vyprahlé země rychle odteče, aniž by se stačila vsáknout. To je bohužel nyní už běžná přírodní anomálie.
Klimatickými změnami trpí nejvíce lesy a v nich žijící zvířata. To je ekosystém, kdy jeden bez druhého článku zkrátka nemůže existovat. „Lesy jsou pověstné tím, že zadržují vodu, a to prostřednictvím mechů a lišejníků. Jenže ty kvůli suchu usychají," pokračoval dále Karel Bendl.
Ještě větším nebezpečím je ztráta spodní vody, což mohou na vlastní kůži pociťovat také majitelé studen. „Byli jsme zvyklí, že se spodní vody udržují na určité hladině, což vzhledem k déletrvajícím suchům je na řadě míst již minulostí. To brání stromům, které mají hluboko kořeny, například dubům, natáhnout vodu do kořenů a dále do listů, jež jsou pak potravou pro živočichy," upozornil ředitel benáteckých lesů.
Subtropy
Podle něj se v současné době rodí podmínky pro subtropické dřeviny, které rostou například v Portugalsku či Španělsku, jimž nedostatek vody nevadí. Na to jsou navázané i konkrétní druhy živočichů.
„Zvířata samozřejmě trpí i v našich lesích. V létě jim do napajedel dáváme vodu. Zatím nás to stojí pouze energii, čas a peníze, ale nic víc s tím dělat nemůžeme," konstatoval Karel Bendl s tím, že podle něj jde o jakousi zkoušku přírody, v níž se lépe adaptují silnější jedinci. Apeluje také na návštěvníky lesů, že každý neuvážený krok je teď mnohem rizikovější, než tomu bylo dříve. I jedna jiskra může způsobit požár."
