Loňské extrémní sucho přidělalo práci i lesákům. Zvýšilo totiž aktivitu kůrovce, který napadá smrkové porosty. Kvůli němu se loni muselo v nižších polohách Plzeňského kraje pokácet dvakrát více kůrovcového dříví než v roce předchozím.
PLZEŇSKÝ KRAJ Extrémní sucho v loňském roce přineslo více kůrovce do lesů v Plzeňském kraji, hlavně v nižších polohách. Lépe dopadla Šumava, jejíž výhodou je větší nadmořská výška.
Loni bylo v Lesích České republiky, které tvoří polovinu lesních ploch v regionu, zpracováno 66 853 metrů krychlových kůrovcového dříví. To je zhruba dvojnásobek oproti roku 2014.
„Kůrovcová těžba za rok 2015 činí osm procent z celkového množství vytěženého dříví na našich lesních správách," vysvětlil šéf krajského ředitelství Lesů ČR v Plzni Ivan Klik.
Celé zimní období podle něj lesníci nalézají, vyznačují a zpracovávají stromy, které napadl kůrovec v loňském roce. I v těchto dnech se totiž objevují další souše, v kterých se brouk uvelebil například v průběhu září. Odumření stromu se projeví opadem kůry a hnědnutím jehlic až v předjarním období.
Loňské kůrovcové dříví musí lesáci stihnout zpracovat do 31. března, dokdy brouk zpravidla nevyvíjí aktivitu a ve smrkových porostech se tedy nešíří. „Kůrovcové dříví se bude průběžně zpracovávat do konce března, na něj naváže likvidace smrků napadených při jarním rojení," popsal Klik.
Jen během ledna bylo na území Krajského ředitelství Plzeň zpracováno 1998 krychlových metrů kůrovcového dříví a bylo nalezeno dalších 2436 m3, které budou zpracovány do března.
Do konce letošního prvního čtvrtletí mají také lesáci čas na položení stromových lapáků a instalaci feromonových lapačů tak, aby těmito obrannými opatřeními zachytili první nálet kůrovce, který v Plzeňském kraji nastává kolem 10. dubna. „Termín se odvíjí od charakteru počasí," připomněl ředitel.
V kraji byly podle Klika nejvíce napadené lesy na Přešticku a Klatovsku. Za rok 2015 bylo v Lesní správě Přeštice vytěženo 12 086 m3 kůrovcového dříví a v Lesní správě Klatovy 14 432 m3. Dohromady je to tedy téměř 40 procent veškeré loňské kůrovcové těžby v kraji. „Tyto dvě lesní správy byly kůrovcem zasaženy zejména v nižších polohách," popsal Klik.
Zdrojem většího množství kůrovce jsou pro státní lesy v Plzeňském kraji dvě národní přírodní rezervace, a to Černé a Čertovo jezero a Bílá strž na Šumavě. Jaký je jejich vliv na rozšíření kůrovce? „Z nich přelétá do okolních hospodářských lesů. Na lesní správě Železná Ruda a Klatovy tento stav zvládáme. Projevuje se pouze tím, že stavy kůrovcového dříví se obrannými opatřeními meziročně nesnižují. Z národních přírodních rezervací a z bezzásahových zón národního parku se vždy nějaké množství dřevokazného brouka do hospodářských lesů dostane, ale na celkový stav Lesů ČR ve zbytku kraje tato záležitost nemá výrazný vliv," popsal Klik. Průběh příštího roku by měl být podle něj podobný jako letos.
O ohrožení suchem a s tím souvisejícím dalším rozvojem kůrovce podle něj rozhodne další průběh zimy. „Zatím vláhový deficit trvá a dosavadní malé množství sněhu zcela nedoplnilo ztráty vody v krajině vzniklé v loňském roce," vysvětlil Klik.
Na území Národního parku Šumava odpovídaly kůrovcové těžby zhruba roku předchozímu. „Sucho bylo znát také, napadených stromů skokově přibylo od srpna, ale v souhrnu se jejich množství meziročně nezměnilo," sdělil mluvčí NPŠ Jan Dvořák.
Fakta Kůrovec * Kůrovci (Scolytinae, Ipinae) je podčeleď brouků z čeledi nosatcovití. * Vyvinuli se na konci druhohor a patří se 6 tisíci druhy mezi jedny z nejrozmanitějších skupin hmyzu. * Kůrovci se vyskytují obecně po celém světě, v lýku i dřevě naprosté většiny stromů, také uvnitř ovoce, v semenech, v listech, v dužině větviček, ve stoncích bylin včetně kapradin nebo dokonce ve vzdušných kořenech mangrovů. * Mnozí z nich dokáží žít ve zcela odlišných tkáních širokého spektra hostitelů a různými způsoby k tomu využívají symbiotické houby. Zdroj: wikipedie.cz
