Kvůli suchu letos zmizí z Česka nejvíce stromů v historii. Některé druhy vymírají. Vedle smrků jde na řadě míst o borovice. Příští generace tak budou chodit do úplně jiných lesů, než jaké známe dnes. Silněji v nich budou zastoupeny jedle nebo buky.
Rok 2017 ještě neskončil, ale už teď je téměř jisté, že se rekordně zapíše do dlouhé historie tuzemských lesů. A bude to zápis velmi nepříznivý. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že letos nejméně šest milionů kubíků dříví poškodilo sucho. Obrazně se takové množství rovná asi osmi milionům vzrostlých stromů.
34 % území státu zabírají lesy, tedy 26 tisíc kilometrů čtverečních.
Nedostatek vody je zároveň spjat se škůdci, kteří oslabené stromy snáze napadají. I proto jsou čísla tak vysoká. „Kvalifikovaný odhad za letošní a loňský rok počítá s poškozením suchem a kůrovci zhruba u 10 milionů kubíků dřevní hmoty. V letech 2006 a 2007 to přitom bylo pouze 2,5 milionu," srovnává mluvčí resortu Markéta Ježková.
V objemech veškeré těžby tak prudce stoupá podíl právě uschlých stromů. Letos se podle předpokladů ministerstva bude blížit čtyřiceti procentům. Ještě v roce 2015 to přitom bylo procent třináct.
Odkaz
Změna klimatu zvyšuje rizika pro lesy na celém světě, potvrdil český výzkum
V lesích, které leží ve vojenských újezdech, pak skácí v souvislosti se suchem dokonce osmdesát procent stromů z roční těžby. S tím, že podnik Vojenské lesy likviduje desetinásobek kalamitního dříví, než tomu bylo před deseti lety.K umírajícím smrkům přibyly borovice
Hynou především smrky, ale k překvapení lesníků se k nim hlavně letos masivně přidaly i odolnější druhy. „V loňském a zejména letošním roce jsme na Moravě zaznamenali také plošné usychání porostů borovice a jedle," potvrzuje ředitel Lesů města Brna Jiří Neshyba. Ve velkém pak borovice odumírají i na Vysočině. „Bohužel lze v současnosti pozorovat stále častěji chřadnutí i listnatých porostů," říká Neshyba.
Odkaz
Populární král smrků nepřežil únorovou vichřici. Ochránci ho ale nerozřežou a nechají na místě
Mimořádně dramaticky je suchem zasažena oblast mezi Olomoucí, Opavou a Bruntálem a vedle toho i Javornicko a Oderské vrchy. Zde se smrkové porosty již zcela rozpadají. Kritická situace pak panuje na jihozápadní Moravě, v části Vysočiny hlavně v okolí Třebíče a ve východních Čechách. „Suchem jsou postiženy nižší polohy Polabí, jižní Morava a podhůří Šumavy," vyjmenovává další lokality mluvčí státního podniku Lesy ČR Eva Jouklová.
„Letos se situace zhoršila i na Drahanské vysočině na Vyškovsku," doplňuje ji mluvčí Vojenských lesů (VLS) Jan Sotona.
V porovnání s tím se naopak nejméně několikaleté sucho projevilo v lesích rozprostírajících se na severu a západě Čech.Miliardy do obnovy lesa
Jenom podnik Lesy ČR vysadí za letošní rok téměř 50 milionů nových stromů. Vyjde ho to na skoro dvě miliardy korun. Další miliony sazenic přidají soukromí vlastníci lesů a obce. „Lámeme všechny historické rekordy, počítáme, že za letošek vysadíme bezmála třináct milionů nových stromů. Náklady na obnovu lesů dosáhnou asi 67 milionů korun," doplňuje za „vojáky" Sotona.
Stovky milionů vedle toho utratí lesní hospodáři za projekty, které mají pomoci udržet v lesích vodu. Budují se rybníčky, vodní nádrže, tůně na potocích či mokřady. Nicméně nezmění se jen krajina. Výraznou proměnou projde i druhová skladba a pestrost lesů. Jak vidno, ty současné mají za nynější rychlou změnou klimatu zpoždění a výkyvy počasí nezvládají.
Fakta
Lesy v číslech
6 milionů m3 (kubíků) dříví se letos zlikviduje kvůli vlivu sucha a kůrovce.
10 milionů m3 je to za poslední dva roky (2016 a 2017).
2,5 milionu m3 vlivem sucha poškozeného dříví se vytěžilo v roce 2006 a 2007.
44–47 milionů sazenic letos vysadí státní podnik Lesy ČR. Vyjde ho to na 1,8 miliardy korun.
12,7 milionu sazenic vysadí letos podnik Vojenské lesy. Náklady dosáhnou 67 milionů korun.
300 tisíc sazenic za 3 miliony korun vysadí Lesy města Brna.
Rapidně se zmenší podíl smrků a naopak přibudou jedle. Z listnáčů pak budou dominovat buky a lípy. Naopak méně bude bříz.
Experti pak zároveň začnou hledat v jiných částech Evropy a vlastně v celé severní polokouli dřeviny, které u nás nerostou nebo jsou neobvyklé, ale klimatickým extrémům lépe odolají. Ostatně změna klimatu od poslední doby ledové na naše území postupně přinesla všechny významné listnaté dřeviny, které v současnosti považujeme za původní.
Proměna to ale bude velmi pomalá. Les se totiž obnovuje v průměru 100 let, čili lidé dokážou za rok ovlivnit pouhou setinu z celkové výměry lesních porostů v republice.
„Zakládáme porosty pro období, o němž – vzhledem ke klimatickým změnám – nemůžeme tušit, jaké podmínky budou v Evropě panovat, ani jaké dřeviny budou v budoucnu vhodné. Veškerá činnost v lesích je dnes jistě prováděna s využitím všech současných poznatků a prognóz, přesto výsledky posoudí až další generace," dodává František Kučera, předseda Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů.
