Praha 19. ledna (ČTK) - Sucho by mohlo ovlivnit i připravovanou novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, která zásadně upravuje pravidla pro všechny čtyři tuzemské národní parky. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), jehož úřad normu předkládá, počítá s tím, že otázka různých opatření proti suchu se určitě při diskuzi o zákoně objeví. Poslanci by se dlouho odkládanou novelou měli v úvodním kole zabývat ve středu.
Brabec předpokládá, že do budoucna by se měly obnovit některé zaniklé splavovací nádrže, tzv. klauzy. Ty nyní MŽP posuzuje z hlediska dopadů na životní prostředí. Sucho může ovlivnit ale i režim hojně diskutovaných bezzásahových zón v národních parcích. "V kritických situacích by bylo možné zasahovat do tamního vodního režimu, aby se voda udržela," řekl v dnešním rozhovoru s ČTK ministr. Taková opatření představují například rozsáhlé revitalizace rašelinišť a mokřadů.
Různé zásahy do nejpřísněji chráněných zón by se ale nemuseli líbit ekologům. Organizace Hnutí Duha již nyní upozorňuje, že tento návrh novely obsahuje i velmi problematická ustanovení pro ochranu lesů a divoké přírody. Například v nejpřísněji chráněné takzvané přírodní zóně podle ekologů umožňuje "pod záminkou preventivních opatření" především proti požárům ponechat a udržovat asfaltové cesty nad rámec turistických a cyklistických stezek a také budovat vodních nádrží.
"Opravdu nevíme, jakým způsobem se bude dále vyvíjet klimatická změna. Pokud tam skutečně budou velké dopady z pohledu sucha, tak na Šumavu, ale i na další národní parky mohou být zásadní," oponuje ministr. Česká republika může podle něj v příštích 20 letech čelit obrovským problémům, ať už jde o lesnictví nebo zemědělství.
"Můžeme se dostat do situace, kdy tady budou usychat tisíce hektarů smrkových monokultur a nikdo s tím nic nenadělá. Toto nebezpečí musíme predikovat," míní Brabec. Na ministerstvu se proto v těchto dnech sejdou ředitelé národních parků, aby o suchu jednali. "Budu chtít slyšet jejich strategie péče o lesy," řekl ministr.
Dodal také, že Šumava v současnosti není připravena na 50 procent bezzásahu. Oponuje tak snahám ekologů, kteří na rozloze tohoto národního parku požadují z poloviny divočinu. Reálná rozloha bezzásahovosti je ale podle Brabce kolem 22 až 23 procent. To ale ekologové kritizují, tvrdí, že toto číslo je rezignací na ochranu nejcennější šumavské přírody.
Nyní se podle Brabce bude zjišťovat, jak bezzásahové oblasti a první zóny na sucho a vlny veder reagují. Správa NP Šumava podle jejího šéfa Pavla Hubeného zatím revitalizovala na území parku 600 hektarů odvodněných mokřadů, k jejichž odvodnění došlo ve druhé polovině 19. století a během 20. století. Podle Hubeného zbývá revitalizovat 1500 hektarů.
"Počítáme, že jsme zadrželi na 600 hektarů o půl miliónu kubíků vody více, než tomu bylo před revitalizací. Tato voda tvoří součást půdy a podzemních zásob vody, sytí vegetaci nejen na konkrétním mokřadu, ale i v širším okolí," řekl ČTK Hubený. Rozsáhlá revitalizace mokřadů a rašelinišť bude klíčovým opatřením Správy NP v boji proti suchu na Šumavě.
