Stát bezúplatně převádí lesy na školy. Chce tak zkvalitnit výuku lesního hospodářství. Jihočeský kraj postupuje opačně.

PÍSEK / Vyšší odborná škola lesnické a Střední lesnická škola Bedřicha Schwarzenberga v Písku přijde o školní Polesí Hůrka a sloučí se se Školním rybářstvím Protivín. V červenci vznikne nový celek s názvem Krajské školní hospodářství. Důvodem má být zlepšení ekonomiky. O novince rozhodli krajští zastupitelé na svém posledním zasedání. Řediteli písecké lesnické školy Jiřímu Holickému zbývá jediné. Smířit se s realitou a snažit se udržet kvalitu školy i v budoucnu na stejně vysoké úrovni jako dosud.

* Jak to vypadá v dnešní době, chtějí být mladí lidé lesníky?

Určitě. Lesnické vzdělání v sobě spojuje zdánlivě neslučitelné věci, přírodní, technickou, ekonomickou a společenskou složku. V tom je jeho kouzlo. Ten, kdo má rád přírodu, se v profesi může najít. Mnoho našich studentů po ukončení školy odchází nejen na vysoké školy lesnického zaměření, ale i na další příbuzné obory. Pokračují také ve studiu práv, ekonomiky, následně se vyprofilují.

* Vaše škola letos slaví 130 let od založení. Od kraje jste ale nedostali milý dárek. Co pro vás bude znamenat odebrání Polesí Hůrka?

Budeme muset praktickou výuku zajistit tak, aby ji studenti měli v nezměněné formě. Rádi bychom, aby její kvalita stoupala. S novou organizací musíme vytvořit smlouvu o zajišťování vzájemných praxí. Co to přinese, uvidíme až podle toho, jak dopadnou vyjednávání. Pevně doufám, že záměr kraje zvýšit úroveň odborných praxí se splní.

* Máte se slučovat se Školním rybářstvím Protivín. Jak to do sebe zapadne?

Jako škola i nadále zůstáváme suverénním subjektem. Sloučení školních majetků je na jednu stranu lákavé, protože se to týká obecně krajiny jako celku. Dneska jsou vlastníci, kteří mají pole, rybníky i lesy. Obecně trend agroforestu podporuje i Evropská unie, ale vzdělávací procesy v jednotlivých oborech jsou dnes již velmi objemné. Spousta lidí si myslí, že lesník má flintu, psa a chodí do lesa. Když se řekne lékař, každý ví, že je toto povolání rozdělené do oborů, třeba zubař, očař, chirurg. V lesařině to funguje stejně. Máme specialisty na těžební, pěstební, hospodářsko-úpravnickou činnost, obchod se dřívím a tak dále. Jsou to specifické věci a objem vědomostí a výukové látky oboru je dnes rozsáhlý. Při výuce je velmi dobré, když zazní i informace pro studenty například o vodách či zemědělství, nicméně ten prostor má své jasné objemové a legislativní limity.

* Co na sloučení říkali studenti?

Jejich reakce byly velmi odmítavé. Dalo mi práci, abych našim žákům vše vysvětlil a uklidnil je, že je potřeba být trpěliví a vždy korektně argumentovat a hájit zájmy oboru. Je potřeba vést mladé lidi k tomu, aby se naučili vyslechnout si názor někoho jiného a zároveň o všem přemýšlet z různých úhlů pohledu. V české společnosti se míra tolerance různých názorů vytratila. Troufám si tvrdit, že to brzdí rozvoj naší společnosti. Škola chce po studentech, aby vstřebávali různé názory z různých proudů, dokázali si na ně utvořit vlastní názor, a pokud chtějí nějak reagovat, měli by najít kultivovaný způsob.

* A váš osobní názor, bylo podle vás slučování nutné?

Idea zajistit odborné praxe je zcela legální. Jde o to, jaké nástroje se využijí. Vždy je pro školu lepší, když jsou procesy pod jednou střechou. Nicméně po republice i Evropě fungují různé systémy. Kraj je zřizovatelem naší organizace, je to tedy rozhodnutí vlastníka a nám nezbývá než se podřídit jeho vůli. Čas ukáže, zda rozhodnutí zastupitelů kraje byla moudrá. Je ale korektní říci, že postup zastupitelů Jihočeského kraje je opačný než záměr vlády České republiky a Ministerstva zemědělství ČR.

Celé znění rozhovoru čtěte na pisek.5plus2.cz