PROSTŘEDNÍ BEČVA Kdyby měly stromy v lese rodný list, ty nad Kněhyní, částí Prostřední Bečvy, by v něm měly zapsaný přibližně rok 1890. V době, kdy Jurkovič dostavěl svůj Libušín, byly jen málo odrostlými sazenicemi a část z nich teď poslouží jako materiál na stavbu nového Libušína.
Hotový bude v roce 2019, shodou okolností rovných 120 let po originálu, který předloni na jaře nenávratně zničil požár.
V Kněhyni pro něj lesníci pokácí 360 kubíků dřeva. „Jde hlavně o smrky a jedle na třech různých místech v této lokalitě," ukazuje šéf Lesů České republiky Daniel Szórád. „Není to plošná těžba, stromy se vybíraly jeden po druhém, konkrétně podle požadavku stavařů," dodává.
Včera dopoledne byl při tom, když šly k zemi první z nich. Lesníci je pokáceli, zapřáhli za koně a sváželi dolů k silnici. „To je ten nejšetrnější způsob těžby vůbec. Není možné vytěžit les beze škod, ale kdybychom sem pustili traktor, bylo by jich mnohem víc," vysvětluje a bezděky přitom narovnává malé podrosty, přes které se převalil kmen.
Stromy na stavbu skanzenu věnovaly Lesy ČR, o těžbu se starají Vojenské lesy a statky. I to je dar.
„Podstatné je přiblížit se co možná nejvíce ke způsobu těžby v dobách Jurkoviče a čerpáme přitom ze zkušeností našich předků," říká ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš. To proto se kácí na začátku zimy, stromy hledali v nadmořské výšce nad 700 metrů a začali v konkrétní fázi měsíce. „Je po úplňku, což je pro kácení dřeva pro stavební materiál nejlepší období," dodává Ondruš.
Do debaty se mísí povely pro koně, údery sekyr a vůně čerstvě pokáceného dřeva. Odtud se bude vozit do haly na Bystřičce, kde vzniklo zázemí brněnské stavební firmy Archatt, vítěze soutěže na obnovu víc než stoleté dřevěnice.
Stavět budou stejně jako kdysi Jurkovič
Přes zimu ze dřeva místní tesaři udělají trámy, i oni budou pracovat ručně, mají na to stejné nástroje jako jejich předchůdci.
V tom je podstata takzvané vědecké rekonstrukce. Libušín postaví stejnými postupy jako Jurkovič a jeho lidé. Alespoň převážně. I při kácení je slyšet motorová pila, udělá ale jen část práce. Odlišností bude víc, stavba třeba nedostane dva roky na sednutí ani se dřevo na ni nebude máčet v Bečvě jako kdysi. Body, ve kterých se stavebníci tehdy a nyní setkají, ale mají převažovat. „Tohle je krásný okamžik, ale to nejhezčí nás čeká na jaře, až začneme stavět," těší se majitel projekční kanceláře, která stavbu připravila a dozoruje, Jakub Masák. Rozhlíží se po označených stromech a přemýšlí o délkách trámů.
„Nejdelší, co potřebujeme, má přes osm metrů a jsou dva," říká. Ponesou věž, kterou tvoří šestiúrovňová konstrukce. Každé patro znamená jinou vazbu trámů. Když rozkreslovali jednotlivé úseky, Jurkoviče obdivovali. „My na to máme techniku, on to vymyslel a nosil to v hlavě. Musel mít obrovskou představivost," mínil Masák.
A jestli to dnes budou řemeslníci umět udělat? „Ale jistě," usmívá se.
Libušín vyhořel na začátku března roku 2014, vyšetřovatelé pak odhalili chyby v konstrukci komína, ze kterých se bude před soudem zodpovídat padesátiletý technik z Karvinska.
Větší z obou Jurkovičových dominant Pusteven tvořila původní krčma, k níž přistavěl další prostory. Do provozu ji uvedli v roce 1899 a v průběhu let ji několikrát rekonstruovali, ne vždy citlivě. Nyní se jí vrátí podoba přibližně z roku 1925, kdy se na opravách naposledy podílel ještě Jurkovič sám. Stavba má zhruba 80milionový rozpočet.
