Stromy fungují jako přesná a dlouhodobá kronika extrémních klimatických událostí, ukázal mezinárodní výzkum, na němž se podíleli odborníci z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment přinesla poznatky o tom, jak se od poloviny 19. století měnila intenzita srážek vyvolaných tropickými bouřemi. Vědci zjistili, že od 40. let minulého století výrazně vzrostla meziroční proměnlivost extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Lepší pochopení historické proměnlivosti extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, uvedla Mirka Dvořáková z Botanického ústavu.
Tropické cyklóny přinášejí nejen silný vítr, ale často i přívalové srážky. Tým vědců zkoumal, zda se náhlý přísun velkého množství vody projeví na růstu stromů a zda lze tyto události z letokruhů zpětně vyčíst. Vědci analyzovali jehličnany v jihovýchodní Číně, kde je výskyt cyklón častý. Zkoumání letokruhů a dlouhodobý monitoring tvorby dřeva ukázaly, že stromy dokážou na extrémní srážky spojené s tropickými cyklónami velmi citlivě reagovat a přizpůsobovat jim svou růstovou strukturu.
Při srovnání s moderními měřeními experti zjistili, že model založený na letokruzích vysvětluje více než 60 procent variability cyklónových srážek v období od července do září. Díky tomu bylo možné zpětně stanovit intenzitu cyklónových srážek až do roku 1846, tedy o více než sto let dále, než sahají systematická meteorologická měření.
Zásadním výsledkem je zjištění, že od 40. let 20. století výrazně vzrostla meziroční variabilita extrémních srážek spojených s tropickými cyklónami. Souvisí to s podmínkami v Tichém oceánu, které ovlivňuje rozložení srážek, četnost extrémního počasí a klima v oblasti Pacifiku i mimo něj.
Lepší pochopení historické proměnlivosti extrémních srážek pomáhá zpřesnit modely povodňových rizik a extrémního počasí, zejména v oblastech ohrožených tropickými bouřemi. „Naše výsledky ukazují mechanismus, který propojuje proměnlivost oceánu a atmosféry s růstem stromů na pevnině a pomáhá lépe porozumět tomu, jak může oteplování klimatu zesilovat hydroklimatické extrémy. Zároveň přinášíme klíčovou dlouhodobou referenci pro pochopení vývoje srážek spojených s tropickými cyklónami a pro zlepšení regionální připravenosti na přírodní katastrofy napříč oblastmi kolem Tichého oceánu,“ uvedl Jan Altman z Botanického ústavu.
Botanický ústav Akademie věd ČR zkoumá vegetaci na úrovni organismů, populací, společenstev a ekosystémů. Jeho hlavním sídlem je zámek v Průhonicích u Prahy. Součástí jsou také vědecká pracoviště v Brně a Třeboni a terénní stanice na šumavské Kvildě a v Lužnici.
Průhonice (u Prahy) 15. ledna (ČTK)
