Zpravodajství
Lenka Mašová
Žďársko/ Na nutnost monitorovat lesy, a to zejména smrkové, zda se v nich nepřemnožil kůrovec, upozorňují zástupci kraje Vysočina. Tato povinnost vlastníků lesů sice vyplývá ze zákona celoročně, avšak právě v zimě na sněhu se dají napadené lokality dobře mapovat.
„Ze stromů, které byly kůrovcem napadeny, opadává kůra a stanou se lehce rozpoznatelné. Těm místům je třeba věnovat maximální pozornost,” informovala krajská mluvčí Jitka Svatošová.
Na Žďársku je podle tvrzení krajského úřadu v lesích vlastníků do padesáti hektarů asi sto kubíků nezpracovaného dřeva napadeného kůrovcem.
Nižší ceny dřeva
Kůrovcová ohniska je nutné co nejdříve objevit, napadené dřevo urychleně zpracovat či porost asanovat. Právě v zimě je často do lesů relativně lehký přístup.
„Vlastníci lesů by měli období vegetačního klidu využít. Svoji pozornost by měli soustředit především tam, kde je k lesům přístup pouze po zemědělských pozemcích, a v průběhu roku je tak z důvodu hospodaření na nich ztížen,” sdělil Žďárskému deníku radní kraje Vysočina pro oblast lesního hospodářství Josef Matějek.
„Liknavost znamená další škody a nemalé finanční ztráty z prodeje dřeva,” poznamenal radní.
Dřevo z poškozených stromů má horší kvalitu a prodává se za daleko nižší ceny. Kromě toho může podle zákona majiteli, který se o své lesy nestará a jeho přičiněním by například mohlo dojít k rozšíření kůrovce do okolních lesních porostů, hrozit až statisícová pokuta.
„Majitelé lesů by měli v tomto ohledu spolupracovat s odborným lesním hospodářem. Kontakt lze získat v odboru životního prostředí příslušného obecního úřadu s rozšířenou působností,” dodal radní Matějek.
Kůrovec napadá hlavně oslabené stromy. Jeho první rojení začíná obvykle v druhé polovině dubna a právě při něm je třeba jej zachytit do feromonových lapačů, protože se dokáže rozmnožit až ve třech generacích za rok. Letos se rojení kůrovce díky teplému jaru uskutečnilo asi o měsíc dříve.
Poslední kůrovcová kalamita byla na Vysočině zaznamenána v roce 2004. Oblast je výrazně ohrožena i proto, že značnou část lesů drží velké množství drobných vlastníků. Ati třeba bydlí i stovky kilometrů od svého majetku.
„Problémy jsme měli hlavně po loňské červnové vichřici. Musel jsem najmout firmu, která popadané kmeny rychle vytěžila, a to nebylo zadarmo. Kdybych ale stromy nechal ležet a pustil by se do nich kůrovec, pozbyl bych ještě více,” vyjádřil se Jan Straka ze Svitav, který má les na Bystřicku.
